Skryté důsledky přísné výchovy: Co se odehrává v hlavě vašeho teenagera?
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Dospívající, kteří vyrůstají v prostředí s přísnými tresty a nedostatkem rodičovské vřelosti, si častěji osvojují postoje schvalující porušování pravidel a agresi.
Podle nové studie se u nich navíc po čase může rozvinout výrazně vyšší míra úzkostí a depresí.
Řešením je vyměnit hrozby za trpělivé vysvětlování a budovat doma bezpečné prostředí plné podpory, i když se zdá, že je dítě momentálně bez problémů.
Autoritářská výchova se vyznačuje rigidními pravidly, tvrdými tresty bez vysvětlení a velkým nedostatkem rodičovské vřelosti. Rodiče, kteří tento styl praktikují, často věří, že tím své děti naučí respektu a disciplíně. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Research on Adolescence ale dokazuje pravý opak. Chladné a nepřátelské domácí prostředí v teenagerech buduje takzvané antisociální myšlení.
Dospívající z přísných rodin mají tendenci ospravedlňovat si agresivní chování vůči vrstevníkům i vzpírání se autoritám. Hrozby a nevysvětlené tresty je totiž učí vnímat moc jako něco svévolného a nátlak jako naprosto běžný způsob řešení problémů.
Vědci a vědkyně se v této studii záměrně zaměřili nikoli na samotné chování, ale na myšlenkové pochody, které mu předcházejí. Právě pochopení toho, proč děti schvalují agresivitu, představuje obrovskou příležitost, jak problémům předcházet v době, kdy se hodnoty mladých lidí teprve formují.
Pozor jen na jeden zásadní rozdíl v jazyce. Autoritářský a autoritativní styl výchovy nejsou totéž, přestože názvy znějí podobně.
- Autoritářská výchova staví na příkazech, přísných pravidlech a poslušnosti. Rodič rozhoduje, dítě má poslouchat. Prostor pro diskusi, vlastní názor a vysvětlování bývá malý.
- Autoritativní výchova kombinuje jasné hranice a důslednost s respektem k dítěti. Rodič nastavuje pravidla, ale zároveň vysvětluje jejich smysl, naslouchá dítěti a bere v potaz jeho potřeby a emoce. Je laskavý, ale důsledný.
Jednoduchá pomůcka, jak si rozdíl zapamatovat: Autoritářský rodič vyžaduje poslušnost, autoritativní rodič vede dítě k samostatnosti a zodpovědnosti. Oba rodiče nastavují pravidla, rozdíl je v tom, jak s nimi pracují a jaký vztah při jejich dodržování s dítětem budují.
Riziko úzkostí a deprese
Zmíněný výzkum se zaměřoval také na skryté a zpožděné dopady tvrdé výchovy na duševní zdraví. Zatímco antisociální postoje jsou u těchto dětí dlouhodobější a stabilnější, úzkosti a deprese se mohou naplno projevit až s výrazným odstupem. Studie ukázala, že zhruba po roce a půl u dospívajících prokazatelně stoupá stres a psychické potíže nad jejich běžnou úroveň.
Výzkumný tým to vysvětlují tím, že chronické napětí z nepřátelského prostředí v rodině postupně vyčerpává schopnost dítěte zvládat vlastní emoce. Jakmile pomyslný pohár přeteče, nastupuje úzkost nebo deprese.
Zajímavým závěrem je, že tyto dopady se nijak zásadně neliší podle pohlaví. Přísná výchova zanechává podobné následky na psychice chlapců i dívek. Absence bezprostředních problémů v chování tak rozhodně neznamená, že dítě uvnitř netrpí nebo že si nevytváří škodlivé postoje.
Pro nás rodiče z toho plyne jasné ponaučení. Pokud chceme předejít budoucím problémům s chováním i duševním zdravím, je načase přehodnotit výchovné metody. Klíčem ke zdravému vývoji teenagera je konstruktivní vedení, laskavost a důsledné vysvětlování pravidel. I když se v nějaké chvíli zdá, že dospívající zrovna žádné potíže nemá, vřelý přístup ho chrání před vytvořením nezdravých vzorců, které by ho mohly poznamenat do budoucna. Místo abychom čekali na viditelné projevy vzdoru nebo depresí, je lepší stavět na důvěře a komunikaci hned od začátku.




















