Čtyři S, která nenápadně ničí intimitu ve vztahu. Nepoznáváte v nich i sebe?
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Skutečná intimita vzniká hlavně v úplně obyčejných dnech.
- Čtyři zdánlivě nevinné návyky dokážou postupně ve vztahu nahlodat pocit, že vedle sebe můžete být úplně sami sebou.
- Pro lepší zapamatování si je můžete přeložit jako malou vztahovou pomůcku 4S.
Láska většinou nezmizí ze dne na den, ale vytrácí se potichu v drobných poznámkách, nevyžádaných radách a ve chvílích, kdy přestanete vnímat, co pro vás ten druhý dělá. Na začátku vztahu jste si všímali každého detailu a měli jste chuť partnera či partnerku objevovat. Jenže pak přišla každodenní rutina, únava a nekonečný seznam povinností. A právě mezi nimi se může stát, že obdiv vystřídá hodnocení, důvěru potřeba všechno řídit a zvědavost sklouzne k samozřejmosti.
Americký vztahový terapeut Warren Farrell ve své knize Role Mate to Soul Mate (dalo by se přeložit jako Od partnera ke spřízněné duši) trefně pojmenoval čtyři nenápadné návyky, které dokážou partnerskou lásku postupně vyčerpat.
Pro lepší zapamatování si je můžete přeložit jako malou vztahovou pomůcku 4S: soudění, stěžování, svazování a samolibost. Možná v nich poznáte sebe a možná partnera (ale dost možná oba). Snad vám tyto 4S připomenou, jak moc dokážou každodenní drobnosti změnit atmosféru domova.
Soudění: Když místo chování hodnotíte člověka
Věty jako „Ty nikdy nic nedotáhneš“ nebo „Ty jsi prostě takový“ občas vylétnou z úst ve chvíli únavy. Je ale obrovský rozdíl mezi tím, když řeknete, co konkrétně vám vadí, a tím, když onálepkujete partnerovu osobnost.
Zatímco věta „Mrzí mě, že jsi dnes zapomněl zavolat“ popisuje jednu situaci, výrok „Na tebe se nikdy nedá spolehnout“ zpochybňuje samotného člověka. Partner se pak přirozeně začne bránit nebo se stáhne do mlčení a místo řešení problému bojujete o to, kdo má pravdu. Dlouhodobě tím mizí ochota přiznat chybu i ukázat zranitelnost.
Zkuste proto příště mluvit jen o konkrétní situaci a svých pocitech: „Když jsi mi nedal vědět, že přijdeš pozdě, mrzelo mě to. Příště mi prosím napiš zprávu.“ Dáte tím druhému šanci slyšet, co potřebujete, aniž by musel obhajovat svou hodnotu.
Stěžování: Když se z rozhovoru stane seznam chyb
Občas si postěžovat a vypustit páru je úplně v pořádku. Těžko se snáší, když se nespokojenost stane hlavním tónem vašeho soužití. Restaurace nestojí za nic, doma není uklizeno, partner něco udělal špatně a vždycky by to přece šlo líp. Váš protějšek pak snadno získá pocit, že ať udělá cokoli, nikdy to nebude dost dobré, a postupně ztratí chuť se snažit.
Mysl navíc vidí to, na co se zaměří a když hledáte chyby, přestanete vnímat všechno hezké, protože to berete jako samozřejmost. Než tedy vyslovíte další výhradu, zastavte se a ujasněte si, jestli si chcete jen ulevit a slyšet pochopení, nebo hledáte řešení. Řekněte si o podporu narovinu, formulujte konkrétní přání a nezapomínejte občas ocenit i to, co se povedlo.
Svazování: Když péče začne připomínat kontrolu
„Nech mě, já ti ukážu, jak se to dělá.“ „Raději to zařídím, ať je to pořádně.“ Kontrola se často schovává za dobré úmysly a snahu, aby všechno klapalo. Jenže partner není váš projekt ani podřízený. Když ho neustále opravujete, připomínáte mu povinnosti nebo rozhodujete za něj, dáváte mu najevo, že jeho úsudku nevěříte.
Člověk, kterému někdo pořád stojí za zády, si začne bránit vlastní svobodu a buď se bude hádat, nebo se stáhne a přestane s vámi sdílet své nápady, protože má pocit, že o ně stejně nestojíte. Zkuste někdy vyměnit pokyn za otázku. Místo „Udělej to takhle“ se zeptejte: „Jak to chceš vyřešit?“ A připomeňte si, že jiný postup neznamená špatný postup.
Samozřejmost: Když přestanete jeden druhého opravdu vidět
Tenhle návyk je nejnenápadnější. Nemusí při něm docházet k hádkám, jen se ze vztahu potichu vytratí zvědavost. Už se tolik neptáte, jaký měl partner den, ani nepřemýšlíte, čím mu udělat radost, vždyť se přece znáte už roky. Jenže každý člověk se vyvíjí a mění.
Samozřejmost tady neznamená spokojenost, ale pohodlné přesvědčení, že už není potřeba se snažit, protože láska poběží sama.
Odborníci se přitom shodují, že pro dlouhodobou blízkost je zásadní pocit, že vás druhý skutečně slyší a zajímá se o vaše prožívání. Bez obyčejného zájmu a ocenění se i ze zamilovaného páru stanou jen spolubydlící. Vraťte proto do vztahu trochu zvědavosti. Zajímejte se o to, co partnera právě baví nebo trápí, a nahlas oceňte i drobnosti, které pro vás dělá. Stačí obyčejné „Děkuju, že jsi na to myslel/a“.
Méně 4S, více prostoru pro blízkost
Nikdo z nás není dokonalý a ve stresu nebo únavě občas sklouzneme k těmhle návykům všichni. Smyslem 4S není vytvořit další seznam pravidel, podle kterých se budete známkovat, ale mít po ruce jemný kompas. I ve zdravém vztahu se objevují konflikty, jde hlavně o to, jestli při nich druhého shazujete, nebo spolu hledáte cestu ven.
Skutečná intimita totiž vzniká hlavně v úplně obyčejných dnech. Stačí trochu méně soudit, stěžovat si, svazovat a brát jeden druhého jako samozřejmost, a o to víc naslouchat, důvěřovat a zůstávat zvědaví.
