Psychologika 44: Internetové kauzy vás možná proslaví, ale jako zisková reklama nefungují
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Máte pocit, že i špatná reklama je pořád reklama a že jakákoliv pozornost automaticky přináší zisky? Omyl. Ve skutečnosti zavedeným značkám téměř vždy škodí, snižuje prodeje o dvacet až třicet procent a může vést k absolutní ztrátě důvěry zákazníků. Toto pravidlo totiž funguje jen u úplně neznámých firem, a to pouze tehdy, když je kampaň výborně promyšlená, nepřestřelí etickou hranu a značka pak už naváže jen dobrou reklamou. V dnešní době sociálních sítí si navíc pleteme pojmy a zaměňujeme obyčejnou pozornost za reklamu.
Algoritmy milují konflikt a hádky, takže masová kritika dokáže na chvíli spustit takzvanou psychologickou reaktanci, kdy se menší skupina lidí postaví na stranu kritizovaného jen proto, že „nejsou ovce“.
Problém je v tom, že taková sekundární fanouškovská základna vydrží většinou jen krátce a veřejné pobouření samo o sobě nikomu dlouhodobé zákazníky ani zisky nepřivede. Všechno, co v marketingu skutečně funguje, nestojí na prázdném rozruchu, ale na důvěře a emocích.
Pokud si tedy myslíte, že si kupujete jen samotný výrobek na základě jeho parametrů, budete zklamaní. Moderní marketing už od dob synovce Sigmunda Freuda, Edwarda Bernayse, necílí jen na fyzické potřeby, ale prodává nám hlavně emoce, pocit statusu a identitu – a jak dokázaly novější výzkumy, reklama při tom obchází naše analytické myšlení.
I špatná reklama má ale v moderní době dvě zcela odlišné podoby. Zatímco otravná a agresivní reklama sice selhává na rovině sympatií, díky vysokému opakování a takzvanému efektu spáče si značku silně vryjeme do paměti, i když zapomeneme, jak moc nás otravovala.
Naopak urážlivá a eticky závadná kampaň je strašlivě tenký led. Zatímco do té doby neznámému Benettonu v devadesátých letech šokující fotografie pomohly prorazit, módní dům Balenciaga přišel po skandální kampani s dětmi o ambasadory a jeho tržby se masově propadly zhruba o čtyřicet procent.
Jak synovec Sigmunda Freuda přesvědčil ženy, že cigareta není tabu, ale pochodeň svobody? Proč zázračné vodičky na růst vlasů za průmyslové revoluce obsahovaly kokain a opium? A co spojuje nepoctivého obchodníka s mědí ze starověké Mezopotámie s dnešními internetovými kauzami? Na všechny tyhle otázky odpoví další díl podcastu Psychologika. Už teď na všech oblíbených podcastových platformách nebo ve videu výše.





















