Psychologika 43: Mýtus o Narutovi a nejodolnější generaci v historii
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Máte pocit, že sledováním anime seriálů získáte vy nebo vaše děti neprůstřelnou psychickou odolnost vůči stresu? Omyl. Na sociálních sítích sice kolují senzační titulky o tom, že děti sledující Naruta jsou podle „šokovaných psychologů“ nejodolnější generací v celé historii, ale vědecká realita je zcela jinde.
Celý tento virální claim vznikl pospojováním osobních dojmů, novinářského článku
a výzkumů, které tvrzení o zázračné psychické odolnosti vůbec nepodporují. Jedna
z citovaných prací byla stažena z databáze PubMed kvůli pochybnostem
o spolehlivosti a manipulaci s publikačním procesem, další z indického Láhauru
a údajný výzkum s nárůstem odolnosti o 28 % na 1 250 lidech se v odkazech vůbec nenachází. Čerstvá německá studie z roku 2026 naopak odhalila, že fanoušci anime průměrně vykazují spíše vyšší míru depresivních stavů, úzkostí a sociální izolace.
Příběh o outsiderovi se zapečetěnou devítiocasou liškou sice o překonávání těžkostí vypráví, ale pouhé pasivní sledování fiktivních hrdinů z nikoho psychicky odolného člověka neudělá. Skutečná odolnost proti stresu totiž vyžaduje reálný trénink – ať už jde o psychologické „očkování proti stresu“ podle Donalda Meichenbauma, řízené otužování, nebo dostatek financí, jak ukázal výzkum z indiánské rezervace v Severní Karolíně. Kompletní Blu-ray edice Naruta tuto práci za nikoho neodvede.
Jak přesně vznikl mýtus, že anime vychovává odolnější děti než evropské pohádky nebo druhá světová válka? Proč vám sledování Studio Ghibli statisticky přinese lepší náladu než akční šónen? A jak může otevření indiánského kasina snížit poruchy chování u dětí? Na všechny tyhle otázky odpovídá epizoda podcastu Psychologika s Adamem Balažovičem a Brigitou Zamen. Už teď na všech oblíbených podcastových platformách nebo ve videu výše
Zdroj: autorský článek
