Pokud ve výchově neděláte těchto 6 chyb, děti se k vám v dospělosti budou rády vracet
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Sledovat, jak se z našeho bezbranného dítěte stává samostatný člověk, je jednou z nejkrásnějších a zároveň nejtěžších kapitol rodičovství.
- Vychovat děti, které nám v dospělosti s chutí zavolají, přijedou na nedělní oběd a s důvěrou se nám svěří, je sen všech rodičů.
- Čemu se vyhnout, aby se k nám ratolesti chtěly vracet, i když už nás dávno nepotřebují?
Rodiče, kterým se daří udržet trvalé pouto s dospělými dětmi, spojuje jedna zásadní věc. V průběhu výchovy se umějí vymanit z některých hluboce zakořeněných společenských norem, které si zhusta ani neuvědomujeme. Samozřejmě že do hry vstupuje také temperament dítěte, životní zkušenosti, rodinné okolnosti, pozdější konflikty i osobnost obou stran. Pokud se ovšem vyhýbáte těmto rozšířeným rodičovským nešvarům, máte dobře našlápnuto.
Nesnažíte se změnit podstatu svého dítěte
Mnoho z nás má někdy z dobré vůle tendenci své děti až příliš „ohýbat“, aby to měly v životě jednodušší nebo aby lépe zapadly do našich představ. Úspěšní rodiče ale chápou, že je naprosto v pořádku nechat dítě růst v toho, kým doopravdy je, i když to může být někdy výchovně náročné.
Ať už doma mají extrémně citlivou duši, nebo naopak nepřehlédnutelný živel, nikdy v nich neživí pocit, že jsou jakýmsi problémem, který je potřeba vyřešit. Děti, které doma zažívají přijetí a nemusí se za svou povahu stydět, si snáze budují vědomí vlastní hodnoty a do dospělosti si odnášejí důvěru, že blízké vztahy jsou bezpečným místem.
Nezaměňujete výchovu za slepou poslušnost
Snaha o neustálou kontrolu nad dětským chováním může přinést chvilkový klid, ale nevytváří prostředí, do kterého se člověk touží vracet. Rodiče budující celoživotní vztah s dětmi nepotřebují mít poslední slovo a nejde jim o poslušnost za každou cenu. Místo direktivního řízení volí cestu spolupráce a podpory autonomie. Umějí dětem nastavit hranice, ale zároveň vysvětlit své důvody, naslouchat jim a postupně jim dávat více prostoru pro vlastní rozhodování.
Nezlehčujete dětské emoce
Zlehčování pocitů nebo snaha o jejich rychlé zahnání málokdy přinesou skutečnou úlevu. Když dospělí dětské emoce opakovaně zlehčují, mohou ratolestem ztížit schopnost je vyjadřovat, pracovat s nimi a případně si říct o pomoc. Rodiče, ke kterým mají děti blízko i v dospělosti, se snaží pro emoce vytvořit bezpečný prostor.
V těžkých chvílích nevyšilujete
Představte si, že něco pokazíte. Asi vám moc nepomůže, že na vás někdo křičí a vytahuje každou vaši vadu. Příliš tvrdé hodnocení ve vypjatých situacích může vést k tomu, že nám dítě začne své přešlapy tajit, protože se příliš stydí nebo se nás bojí.
Ti, kteří si s dětmi udržují blízkost až do dospělosti, umějí z náročných situací vytvořit bezpečný odrazový můstek. Místo ponižování a odsuzování dítěte se zaměřují na konkrétní chování, jeho důsledky a možnosti nápravy. Dítě tak ví, že když udělá chybu, nemusí se bát říct si o pomoc.
Nepodmiňujete lásku úspěchy
Jedním z nejdůležitějších úkolů rodiče je ukázat dítěti, že jeho hodnota nestoupá s každým diplomem a neklesá s každým nezdarem. Rodiče se silným poutem s dětmi se nesoustředí primárně na vnější výsledky (ať už jde o školní známky, nebo sportovní trofeje). Úspěchy dětí si umějí užít, ale nedávají jim najevo, že si jejich lásku a uznání musí zasloužit dobrými známkami, sportovními výkony nebo jinými perfektnimi výsledky. Jestliže umíte být svým dětem pevnou oporou jak po velkém vítězství, tak po hořké prohře, jste na správné cestě.
Neutíkáte před zodpovědností
Upřímná rodičovská omluva má obrovskou moc. Když rodiče dokážou uznat, že situaci neodhadli, reagovali přehnaně nebo se prostě mýlili, předávají tím dětem cennou lekci, že náprava vztahu je přirozenou a nutnou součástí zdravého soužití. Schopnost přiznat chybu, omluvit se bez výmluv a podle možností své jednání napravit pomáhá obnovovat důvěru a ukazuje dětem, že konflikty automaticky neukončují blízké vztahy.
Samozřejmě neexistuje žádný univerzální návod, který by zaručil, že si s dětmi udržíme blízký vztah i v dospělosti. Život je nevyzpytatelný a do vztahů vstupuje mnohem víc faktorů než jen výchova. Pokud se ale těmto chybám vyhýbáte, dáváte svým dětem to nejlepší, co můžete. I když výsledek nikdy nemáme plně ve svých rukou, pro dobrý vztah s dětmi nejspíš děláte maximum.
