Embrya už pomáhá vybrat AI, úspěch ale ovlivní i strava a psychika. Jaká je realita umělého oplodnění?
Dnes se ve čtyřiceti cítíme na třicet. Jsme aktivní, cestujeme, budujeme kariéru a založení rodiny často odsouváme na později. Naše reprodukční buňky s námi ale tento mladistvý pocit nesdílí a čas se na nich neúprosně podepisuje. Cesta za vytouženým miminkem tak může být plná nečekaných překážek, frustrace a psychického vyčerpání. O tom, jak propast mezi naším mentálním nastavením a biologickou realitou překlenout, i o obrovských posunech v moderní medicíně, hovoří vedoucí lékařka a generální ředitelka kliniky Repromeda, MUDr. Kateřina Veselá.
Věk je dnes ve společnosti sice často vnímán jen jako číslo, ale v reprodukční medicíně představuje neúprosný limit. Jak upozorňuje Kateřina Veselá, ženské reprodukční buňky patří k nejstarším buňkám v lidském těle. Vznikají totiž už v době, kdy je žena sama plodem v těle své matky.
Přestože moderní doba přináší tlak na to, abychom zůstali navždy mladí, počet a kvalita vajíček s věkem postupně klesají a prudce se zvyšuje riziko genetických vad. Sladit vysoká očekávání motivovaných párů s reálnými fyziologickými možnostmi tak bývá jedním z nejtěžších úkolů lékařů. Neschopnost otěhotnět navíc přináší enormní psychickou zátěž, kterou dobře míněné, avšak často toxické rady okolí typu „nesmíš na to tolik myslet“ jen zhoršují.
Moderní léčba neplodnosti už naštěstí dávno není jen o hormonální stimulaci a laboratorních procedurách, ale vyžaduje naprosto celostní přístup. Do hry totiž masivně vstupují civilizační faktory, především obezita a metabolický syndrom. Ty ovlivňují kvalitu DNA buněk a udržují organismus v permanentním zánětu.
Klinika Repromeda proto nabízí komplexní péči, která zahrnuje i obezitologii, nutriční poradenství a psychologickou podporu. Zásadní pozornost se dnes navíc obrací k dalším fascinujícím tématům, jako je mikrobiom děložní sliznice. Správné složení stravy může podle odborníků hrát nezanedbatelnou roli v celkové imunitě a v úspěšnosti uhnízdění embrya.
Reprodukční medicína zažívá v posledních letech technologickou revoluci, která přesouvá pozornost od pouhého hašení problémů k chytré prevenci. Dnes už páry nemusí čekat, až narazí na potíže. Díky pokročilým genetickým testům, jako je prekoncepční genetický test PANDA Carrier, lze včas odhalit skryté přenašečství závažných recesivních onemocnění (např. spinální svalové atrofie či cystické fibrózy), o kterém jinak zcela zdraví partneři nemají ani tušení.
Společně s průlomovou metodou Karyomapping a nástupem umělé inteligence, která embryologům pomáhá vyhodnotit vývoj embryí a určit, která mají největší potenciál, se šance na narození zdravého dítěte zvyšují. Moderní technologie totiž přinášejí více informací pro výběr vhodného embrya a individualizaci léčby. Medicína nám zároveň dává možnost takzvaného social freezingu – zamražení vajíček v mladším věku a uchování jeho reprodukčního potenciálu pro budoucnost.
Kdy je vlastně naprosto ideální čas nechat si zamrazit vajíčka a od jakého věku už to naopak nedává smysl? Jak přesně dokáže umělá inteligence odhalit u embrya vady, které lidské oko v laboratoři nemá šanci spatřit? A proč už by se péče o plodnost a neúspěchy při snaze o miminko neměly omezovat jen na ženy, ale měli bychom se mnohem více zaměřit i na muže? Poslechněte si celý rozhovor s MUDr. Kateřinou Veselou v aktuálním díle podcastu Moje psychologie.
Zdroj: autorský článek
