Jak zatočit s prolhaným kolegou? Nespoléhejte na sliby a raději si kryjte záda
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Spojenými státy opět otřásá kauza podvodnice Elizabeth Holmes, oživuje ji dokument You Can See Everything, který má českou premiéru 5. listopadu.
- Jak poznat, že máte v práci tu čest s podobným případem?
- Přestaňte zaměňovat sebevědomé řeči za skutečné výsledky a hlídejte si záda.
Možná zrovna nesedíte v kanceláři s Elizabeth Holmes, zakladatelkou podvodného startu-pu Theranos, protože ta právě teď sedí ve vězení. To ale neznamená, že v práci nemůžete narazit na výlupka, který má s pravdou poněkud volnější vztah. Umí nadchnout ostatní, sebevědomě slibuje hory doly a všechno má pod kontrolou.
Jenže postupně začínáte tušit, že se realita nápadně rozchází s jeho verzí událostí. Jednat s takovým člověkem je pořádný opruz, zvlášť když na jeho práci závisí i ta vaše. Je lákavé se snažit každou nepravdu okamžitě odhalit a uvést na pravou míru, jenže je to taky pěkně vyčerpávající.
Nepátrejte ani po tom, zda kolega lže vědomě, nebo sám věří své vlastní verzi reality, důležité je, pokud jeho chování opakovaně narušuje vaši práci a co s tím můžete prakticky udělat. Jak tedy poznat, že jde o vzorec, a jak to zařídit, abyste kvůli slibům nakonec nehasili cizí požár?
Oddělte člověka od jeho chování
Na prolhaných kolezích je nejhorší jedna věc, totiž že nemusí být vůbec nesympatičtí. Naopak jsou většinou okouzlující, charismatičtí, plní energie a přesvědčení, že společně dokážete cokoli. Kdo by nechtěl mít v týmu člověka, který srší nápady a místo problémů vidí příležitosti? Jenže sympatie jako náhrada za odvedenou práci příliš nefungují.
Nadšení a velké ambice mají své místo. Občasný optimistický odhad, který nevyjde, z nikoho nedělá podvodníka. Problém je, když se z nesplněných slibů stane pravidlo, chyby se vrší a každé vysvětlení jen přináší další otázky.
Možná dotyčný záměrně překrucuje skutečnost. Ale možná jen přeceňuje svoje schopnosti, neumí realisticky plánovat nebo si odmítá připustit, že něco nezvládá. Do hlavy mu nevidíte a ani nemusíte. Soustřeďte se na to, co dělá, ne na to, jaký člověk podle vás je (ať už dobrý, či špatný). Potřebujete jen vědět, jestli plní dohody, poskytuje spolehlivé informace a můžete se na něj v práci spolehnout.
Zaveďte kontrolní body
Když něco nefunguje, nemusí to být hned katastrofa. Nejhorší problémy jsou ty, na které přijdete až ve chvíli, kdy už není čas cokoli napravit. Pokud s kolegou pracujete na společném projektu, nenechávejte všechno stát na velkolepém slibu typu, že to za šest týdnů bude hotové. Rozdělte úkoly na menší, konkrétní kroky a předem si stanovte, kdy si ověříte jejich plnění.
Řekněme, že kolega slíbil například dodat prototyp nového zařízení jako Elizabeth Holmes. Cesta k výsledku může zahrnovat průzkum mezi zákazníky, první návrhy, výběr materiálů, výrobu a testování a tak dále. Pokud se ve čtvrtém týdnu ukáže, že ještě nevznikl ani první návrh, je to průšvih. Nemusíte čekat dalších čtrnáct dní, abyste zjistili, že původní termín nejspíš úplně nevyjde.
Ptejte se konkrétně: Co už je hotové? Co zbývá? Co případně brání dalšímu postupu? Kdy bude k dispozici další výstup? Nemusíte každý den kolegu vyslýchat jako podezřelého z kancelářské loupeže. Pravidelné kontrolní body jsou užitečné pro jakýkoli projekt a umožní vám včas odhalit, jestli se slova začínají rozcházet s realitou. Pokud se ukáže problém, řešte ho hned. Čím dříve máte konkrétní informace, tím více možností máte situaci napravit.
Překládejte sliby do reality
Někteří lidé mají optimismus takřka olympijských rozměrů. Všechno bude hotové do pátku, nový zákazník už je prakticky jistý a náročný úkol zabere maximálně „minutku“. Jenže pátek přijde a odejde, zákazník se neozve a několikahodinová práce se protáhne na celý týden. Jestliže se podobný scénář opakuje, přestaňte jednotlivé případy vnímat jako izolované nehody a začněte sledovat, v čem se kolegův odhad pravidelně rozchází se skutečností.
Slíbil dodat podklady v pondělí, ale opakovaně je posílá až ve čtvrtek? Pravidelně podceňuje množství práce? Tvrdí, že má zákazníka téměř jistého, přestože zatím neexistuje žádná konkrétní dohoda? Každá z těchto situací ukazuje na jiný problém a vyplatí se je rozlišovat.
Postupně si můžete vytvořit realističtější představu o tom, na co se dá spolehnout a kde je nutná větší rezerva. Pokud kolega opakovaně nestíhá termíny, naplánujte návazné úkoly tak, aby případné zpoždění neohrozilo celý tým. Když jeho obchodní prognózy pravidelně selhávají, nepovažujte očekávané výsledky za jisté, dokud je nemáte černé na bílém. Pozor ale na automatické počítání stylem „řekl měsíc, takže to budou dva“. Minulé zkušenosti vám mohou pomoct lépe odhadovat rizika, nejsou však zárukou toho, co se stane příště.
A ještě jedna věc: Veďte si přehled o důležitých dohodách, termínech a skutečných výsledcích. Potvrzujte si klíčové závazky e-mailem, uchovávejte relevantní komunikaci a zaznamenávejte konkrétní dopady na práci. Nepotřebujete seznam všech hříchů včetně neumytého hrnku v kuchyňce, v případě potřeby ale budete mít k dispozici fakta místo dojmů.
Přestaňte řešit všechno mezi čtyřma očima
Když vám kolega něco o samotě slíbí a později tvrdí, že jste se špatně pochopili, ocitáte se v nepříjemné situaci. Každý si pamatuje rozhovor trochu jinak a dokazovat, kdo co řekl, je únavné asi jako hledat poslední volnou zasedačku v pondělí ráno.
U důležitých úkolů proto nastavte komunikaci tak, aby bylo jasné, na čem jste se dohodli. Po schůzce pošlete stručné shrnutí, kdo co udělá, do kdy a jak bude vypadat výsledek. Pokud jde o společný projekt, sdílejte jeho stav s relevantními členy týmu a na důležité porady přizvěte manažera, pokud je to vhodné. Máte tak jistotu, že všichni pracují se stejnými informacemi.
Můžete například říct: „Abychom si ujasnili další postup, shrnu, na čem jsme se dohodli. Návrhy budou hotové do středy, ve čtvrtek je společně zkontrolujeme a podle výsledku upravíme další harmonogram.“ Pokud se termín začne rozplývat v mlze, můžete se vrátit ke konkrétní dohodě a řešit, co se změnilo a jaký to má dopad. Je možné, že díky větší transparentnosti začne kolega své závazky plnit pečlivěji. Stejně tak se ale může stát, že se jeho chování nezmění. V takovém případě budete mít alespoň jasnější přehled o tom, co se děje, a snazší cestu k řešení.
Zapojte nadřízeného
Existuje hranice, za kterou už problém nemůžete vyřešit lepší organizací vlastní práce. Jestli opakovaně zachraňujete cizí termíny, přebíráte nedokončené úkoly a vysvětlujete klientům, proč se něco zpozdilo, není vaší povinností pokračovat donekonečna. Je namístě obrátit se výš s konkrétním popisem problému a jeho dopadů na práci. Místo věty: „Vítek pořád lže a nedá se s ním pracovat,“ zkuste například: „Potřebuji pomoct vyřešit opakované zpoždění projektu. Návrhy jsme měli dostat už před dvěma týdny, ale stále nejsou hotové. Kvůli tomu nemůže tým pokračovat podle plánu. Můžeme se domluvit, jak zajistit další postup?“ Rozdíl je zásadní. Nežádáte šéfa, aby rozhodoval, kdo je dobrý a kdo špatný, ukazujete konkrétní pracovní problém, který je nutné vyřešit.
Co když je prolhaný kolega zároveň váš šéf?
Tady už je potřeba hrát opatrněji. Nadřízený má vliv na vaši práci i kariéru, proto se vyplatí postupovat strategicky:
- Všechno důležité mějte písemně. Potvrzujte si dohody e-mailem a uchovávejte komunikaci, která dokládá rozpor mezi slovy a skutečností.
- Držte se faktů. Místo obvinění ze lži popisujte konkrétní situace, nesplněné dohody a jejich dopady.
- Nebuďte na to sami. Pokud problém přetrvává, obraťte se na vyšší vedení, HR nebo odbory. Při obavách z odvety si nejprve zjistěte, jak bezpečně postupovat.
- Znejte svá práva. Pokud jednání šéfa zahrnuje diskriminaci, odvetu nebo porušování pracovněprávních předpisů, můžete se obrátit na Státní úřad inspekce práce. Zákoník práce upravuje mimo jiné rovné zacházení (§ 16) a povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 101–102).
Upozornění: Tento článek nenahrazuje odbornou ani právní pomoc.
Podle situace může pomoct několik věcí, například přerozdělení úkolů, zapojení dalšího kolegy, využití externího dodavatele nebo nastavení průběžných kontrol. Pokud se problém opakuje a má závažné dopady, může být namístě i formální řešení prostřednictvím vedení nebo personálního oddělení.
Když se nezmění vůbec nic? I to se může stát. Nadřízený nemusí mít pravomoc situaci vyřešit, nemusí ji považovat za prioritu nebo souhlasit s vaším hodnocením. Proto se nespoléhejte na to, že pouhé upozornění automaticky přinese nápravu. Můžete však jasně pojmenovat rizika, navrhnout alternativy a požádat o rozhodnutí, jaké úkoly mají přednost a kdo za ně odpovídá. Tím omezíte pravděpodobnost, že se z cizího problému stane vaše vlastní odpovědnost.
A pokud máte pocit, že vedení dlouhodobě toleruje chování, které vám znemožňuje odvádět dobrou práci, je ideální zvážit i to, zda chcete v takovém prostředí zůstávat. Horší než kolega, který nedodržuje slovo, je organizace, která po ostatních očekává, že po něm budou donekonečna uklízet. S prolhaným kolegou nemusíte vyhrát, úplně stačí, když za něj přestanete prohrávat.
