Psychopatické rysy se často skrývají za maskou vlídnosti a dobroty, říká doktor Tůma
Přestože slovo „psychopat“ dnes v běžné mluvě nadužíváme a často jím častujeme své bývalé partnery či šéfy, skutečná psychopatie je mnohem komplexnější fenomén. Rozpoznat člověka s nebezpečnými osobnostními rysy přitom bývá jedním z nejtěžších úkolů, a to jak v partnerském, tak v pracovním životě. Tuto situaci navíc masivně zhoršuje zrychlená doba, přemíra informací a naše vlastní klesající citlivost, která nás činí vůči manipulativnímu chování zranitelnějšími.
Moderní psychologie už psychopatii nevnímá jako černobílou psychiatrickou diagnózu, ale spíše jako profil vlastností, jehož intenzita se u každého liší. Do hry totiž masivně vstupuje takzvaná temná triáda, která vedle psychopatie, narcismu a machiavelismu nově zahrnuje i sadismus.
Celý díl podcastu Moje psychologie můžete zhlédnout zde.
Společenské či firemní nastavení navíc těmto lidem často nahrává, protože dravost, vysoká strategičnost a schopnost ovládat druhé bývají v korporátním prostředí často odměňovány. Účinná obrana vyžaduje velkou míru sebereflexe a schopnost asertivně komunikovat, jinak hrozí, že uvíznete ve vztahu plném pasivní agrese a manipulace.
Zásadní pozornost se dnes navíc obrací k dalším fascinujícím fenoménům, jako je takzvaná temná empatie. Zatímco dříve se předpokládalo, že psychopaté nedokážou číst naše emoce, dnes víme, že někteří disponují výbornou kognitivní empatii. Dokážou přesně odhadnout, co si myslíte, a tyto informace následně zneužijí k tomu, aby si získali vaši důvěru a dostali vás, kam potřebují.
Toto sofistikované chování vede k tomu, že oběti v partnerských vztazích propadají takzvanému trauma bondingu, tedy závislosti na člověku, který je pro ně ohrožením i jediným zdrojem uklidnění. PhDr. Daniel Tůma, psycholog a expert na psychopatii a psychologii osobnosti upozorňuje, že největším problémem lidí s psychopatií je právě snížená schopnost sebereflexe a absence morální kontrolky.
Společně s uvědoměním si těchto skrytých vzorců a prací na vlastní emoční inteligenci se však šance na ochranu zvyšují. Moderní psychologie nám dává jasné nástroje, jak se chránit. Klíčem k budování odolnosti je schopnost rozpoznat vlastní zranitelnost, nenechat se vmanipulovat do pocitů viny a umět si včas nastavit pevné hranice. Důležité je jít primárně po emocích a všímat si, zda je dotyčný schopen brát ohled na vaše potřeby, nebo se stará jen o svůj vlastní prospěch.
Jak přesně se liší psychopat s nebezpečnými rysy od toho, který s vámi sedí v kanceláři a má obrovský společenský vliv? Proč dokážou být firmy budující kulturu, kde se mají „všichni strašně rádi“, paradoxně velmi nebezpečné a připomínají sekty? A proč byste neměli spoléhat na to, že člověka s temnými rysy osobnosti změníte k lepšímu? Poslechněte si celý rozhovor s PhDr. Danielem Tůmou v aktuálním dílu podcastu.
Zdroj: autorský článek
