Nadáváte a mluvíte si pro sebe? Váš mozek má pro to dobrý důvod

Jakým zlozvykem trpíte vy?

Jakým zlozvykem trpíte vy? • Zdroj: iStock

Seberozvoj
Diskuze (0)

Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?

Preferujte nás
  • Proč samomluva, občasné klení nebo toulavé myšlenky nesvědčí o nepozornosti?
  • Protože mají spojitost s pohotovým a výkonným myšlením. 
  • Jak to spolu souvisí?

Máte špatný pocit, když se přistihnete při samomluvě v obchodě, úlevné nadávce nebo snění uprostřed porady. Nemějte. Tyto tři „zlozvyky“ se totiž často pojí s výkonnou pracovní pamětí a bohatou slovní zásobou. 

Samomluva mezi regály

Stojíte mezi regály s kořením, hledáte římský kmín a potichu si mumláte: „U pepře není, tak zkusím spodní polici vlevo.“ Ve chvíli, kdy zachytíte pobavený pohled kolemjdoucího, raději zmlknete. Společenská konvence nás totiž učí, že mluvit nahlas sám se sebou působí podivínsky.

Experimenty psychologů Garyho Lupyana a Daniela Swingleyho ale ukazují pravý opak. Když lidé při hledání konkrétních předmětů vyslovovali jejich název, našli cíl výrazně rychleji než ti, kteří hledali potichu. Vyslovené slovo totiž propojí jazykové a sluchové centrum mozku. Zrak tak dostane přesnější zadání a nenechá se tolik rozptylovat okolním chaosem.

Tomuto jevu se v psychologii říká self-talk, tedy vědomá či polohlasná samomluva. Slouží jako přirozený navigační systém, který nám pomáhá třídit myšlenky, udržet směr při složitějším úkolu a zklidnit roztěkanou pozornost. Místo znaku roztržitosti jde o praktický mentální nástroj, který si mozek spontánně zapíná ve chvíli, kdy potřebuje zvýšit výkon.

Proč peprná slova prozrazují bohatý slovník

Uklouzne vám sprosté slovo, když si ráno polijete košili kávou? Dlouho jsme jako společnost měli za to, že k vulgarismům sahají lidé s omezenou slovní zásobou, kterým zkrátka chybějí slušnější výrazy. Výzkumy psychologů Kristin a Timothyho Jayových však tento zažitý mýtus vyvrátily.

V jejich testech měli účastníci za jednu minutu vyjmenovat co nejvíce běžných slov na určité písmeno a následně co nejvíce nadávek. Lidé, kteří excelovali v běžné slovní zásobě, dosáhli nejvyšších výsledků i v druhé části pokusu, tedy zásobě společensky citlivých či vulgárních výrazů. 

Toulavé myšlenky na poradě

Odpolední porada se vleče, kolega čte tabulku, kterou už všichni viděli v e-mailu, a vaše hlava mezitím plánuje víkendový výlet. Na první pohled to vypadá jako obyčejná nepozornost nebo nedostatek disciplíny. Existuje pro to ale odborný výraz: mind-wandering, tedy mimovolné bloudění myšlenek.

Úzce souvisí s takzvanou pracovní pamětí, což je jakýsi mentální pracovní stůl, na kterém mozek dočasně drží a kombinuje aktuální informace. Když je úkol kolem nás příliš rutinní a nenáročný, mozek s vyšší kapacitou pracovní paměti ale nezahálí. Volný mentální prostor automaticky využije k tomu, aby na pozadí řešil vlastní nápady, vzpomínky nebo kreativní scénáře. Nejde tedy o výpadek soustředění, ale o přebytek mentální energie, která hledá smysluplné zaměstnání.

 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů