Když nás stres žene na záchod: Za sprint na WC může evoluce, jak zkrotit střeva?
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Mozek a střeva spolu neustále komunikují, a když znervózníte, váš trávicí trakt na to reaguje okamžitým poplachem.
Za náhlým nutkáním vyhledat toaletu stojí hormon serotonin a pradávný evoluční trik.
Úpravou jídelníčku, pohybem a kvalitním spánkem dokážete svá střeva obrnit i proti náročnému šéfovi.
Udělá se vám nevolno už při pouhém pohledu na pracovní mobil? Možná se vás přesně tahle reakce netýká, ale pravdou je, že každý z nás má střeva s mozkem propojená mnohem těsněji, než tušíme. Před důležitou schůzkou nám v břiše poletují „motýli“, při rychlém rozhodování se spoléháme na svůj „vnitřní pocit“ a z opravdu těžkých životních situací se nám doslova svírá žaludek.
Jakmile tlak přeroste únosnou mez, u mnoha lidí se nervozita přenese přímo do střev. Výsledkem je okamžité a nekompromisní nutkání najít nejbližší toaletu. Není to nic příjemného, ale rozhodně v tom nejste sami. Vítejte ve světě takzvaného úzkostného vyprazdňování.
Tajná dálnice mezi hlavou a břichem
Tento nepříjemný jev je učebnicovou ukázkou fungování takzvané osy střevo–mozek. Když úzkost dosáhne určité intenzity, vyšle poplašný signál do celého těla a rozehraje hru na dvou nervových frontách.
Prvním je sympatický nervový systém, který řídí známou reakci „bojuj, nebo uteč“. Prostřednictvím nervových drah vycházejících z míchy stimuluje mimo jiné nadledviny k uvolňování adrenalinu. Ten nás rychle mobilizuje k akci. Současně se aktivuje také hormonální stresová osa, která prostřednictvím několika navazujících kroků vede k uvolňování kortizolu, ten zase pomáhá tělu zvládat déle trvající stresovou zátěž.
Na regulaci trávení se podílí také parasympatický nervový systém, označovaný jako systém „klidu a trávení“ (rest and digest). S mozkem je propojen mimo jiné bloudivým nervem. Důležitou roli v komunikaci mezi střevem a mozkem hraje také serotonin.
Ten sice většina z nás zná jako „hormon štěstí“ v mozku, na který cílí moderní antidepresiva, jenže ve skutečnosti se celých 90 % veškerého serotoninu v těle nachází právě ve střevech, kde ho produkují především specializované buňky střevní sliznice (takzvané enterochromafinní buňky). Serotonin se podílí na řízení střevní peristaltiky, sekrece i citlivosti, právě stres může ovlivňovat jeho uvolňování a tím přispívat ke změnám trávení, včetně průjmu.
Evoluční trik na tygry, který na šéfa nefunguje
Proč nám příroda nadělila takhle nepraktický reflex? Evoluce k tomu měla hned dva pádné důvody. Tím prvním je čistá potřeba rychlosti. Když vás v pravěku začne pronásledovat šavlozubý tygr, zahodíte všechno, co nesete, a vezmete nohy na ramena. A aby se vám běželo ještě lehčeji, tělo použije serotoninovou zkratku, zbaví se přebytečné zátěže ve střevech a veškerou energii i krev, kterou by jinak spotřebovalo na trávení, přesměruje do svalů.
Přežít setkání s tygrem s lehkou ostudou je zkrátka lepší než nepřežít vůbec. Jenomže v moderní době mozek nerozlišuje mezi šelmou a pasivně-agresivním e-mailem od nadřízeného. Pokud žijete v neustálém napětí, střeva dlouhodobě přicházejí o potřebný přísun krve a jejich sliznice začne strádat.
Druhým důvodem je úspornost přírody, která ráda recykluje stejné nervové okruhy pro různé účely. Ve střevech máme buňky fungující jako detektory zkaženého jídla a patogenů. Jakmile odhalí hrozbu, nahlásí to mozku a ten spustí okamžitou evakuaci z obou konců trávicího traktu. Protože vnější stres i vnitřní otrava jídlem využívají stejné mozkové dráhy, úzkost vám rozbouří břicho úplně stejně spolehlivě jako prošlý salát. Tím ale bohužel vzniká začarovaný kruh, kdy rozhozená střeva vyvolávají úzkost a úzkost následně dál zhoršuje zažívací obtíže.
Jak dostat střeva zpět pod kontrolu
I když nemůžete vždy ovlivnit bláznivý svět kolem sebe nebo nálady svého okolí, máte plnou kontrolu nad tím, co dáváte na talíř a jak se hýbete. Prvním krokem je ubrat na věcech, které střevní rovnováhu spolehlivě bourají. Patří sem zejména nadbytek cukru, kterým krmíte škodlivé bakterie, a alkohol, jenž oslabuje střevní sliznici i játra.
Škodí nám také celodenní sezení, při kterém stagnuje lymfatický systém a tělo se hůře zbavuje toxinů. Opatrní buďte i s nadbytečným užíváním antibiotik, která spolu s nemocí vyhubí i prospěšné mikroby, jejichž obnova pak trvá celé měsíce.
Kdy vyhledat pomoc
Časté epizody průjmu vyvolaného úzkostí mohou být příznakem syndromu dráždivého tračníku, který se může zhoršovat v obdobích silného stresu a úzkosti. Průjem spojený s úzkostí může také souviset s jiným, skrytým zdravotním problémem.
Pokud zaznamenáte kterýkoli z těchto příznaků, vyhledejte lékaře:
- krev ve stolici
- černá stolice připomínající dehet
- světle zbarvená, velmi zapáchající stolice, která plave na hladině
- nevysvětlitelný úbytek na váze
Naopak svému mikrobiomu uděláte obrovskou službu, když do jídelníčku zařadíte pestrou vlákninu z luštěnin, cibule, chřestu, artyčoků nebo bobulového ovoce. Právě vláknina slouží jako palivo pro přátelské bakterie, které na oplátku produkují látky zlepšující naši náladu.
S vlákninou ale začněte pozvolna, abyste se vyhnuli nadýmání, a pokud už trpíte zánětem střev, poraďte se nejprve s lékařem. Skvělým parťákem jsou i fermentované potraviny jako kvalitní jogurt, kysané zelí, kimči nebo kombucha, které spojují vlákninu s živými probiotiky.
Když k tomu přidáte každodenní pohyb, jenž prokrví a zahojí střevní stěnu, poctivý spánek respektující vaše přirozené biorytmy a občasnou meditaci či další techniky na na zklidnění mysli, pomůžete nejen svému tělu.
Vzdát se sladkostí nebo večerního drinku sice vyžaduje trochu zapření, ale odměna stojí za to. Spokojený a odolný mikrobiom totiž dokáže odrážet úzkosti mnohem lépe než rozkolísaná psychika a ušetří vám nejeden trapný sprint na toaletu ve chvíli, kdy se to hodí ze všeho nejméně.




















