„Moje ex je šílená.“ Deset vět, u kterých ve vztahu zbystřete
Láska má jednu drobnou nevýhodu. Když jste zamilovaná, můžete uvěřit i věcem, kterým byste za normálních okolností nevěřila ani po třetím víně. On vám to přece všechno dokonale vysvětlil...
Sepsali jsme pro vás deset vět, u kterých je ve vztahu dobré zpozornět. Ne proto, že by každá z nich automaticky znamenala lež nebo manipulaci. Ale některé z nich jsou tak profláklé, že když se jich sejde víc najednou, byla by škoda je přehlédnout jen proto, že má váš nový objev tak krásné modré oči. Já vím, taky bych mu to chtěla věřit...
„Všechny moje bývalky byly šílené.“
Samozřejmě. Všechny. Jedna byla hysterická, druhá manipulativní, třetí ho podváděla a čtvrtá ho vůbec nechápala. On byl úplný chudák, dokud nepotkal vás. Tohle je přesně moment, kdy si můžete položit jednoduchou otázku: „A ty jsi v těch vztazích dělal co?“ Zdravý člověk obvykle dokáže přiznat, že i on někdy něco pokazil. Pokud má na každou ex připravenou diagnózu a na sebe ani jednu výtku, něco tu nesedí. Pozor, abyste ve výčtu „šílených ex“ neskončila taky.
„Ona mě k tomu donutila.“
Ach ano, magické slovo „donutila“. Když někoho podvedl, protože doma nedostával dost pozornosti. Když vybuchl, protože ho vyprovokovala. Když lhal, protože se bál její reakce. Když se choval jako blbec, protože ho k tomu okolnosti tak nějak dotlačily. Všichni máme své důvody. Ale dospělý člověk by měl umět říct také dvě krásná slova: „Moje chyba.“
„Nikdo mě nikdy nechápal. Až ty.“
No jasně, a máme tu soundtrack k romantickému filmu. Vy jste jiná. Vy mu konečně rozumíte! Vy ho vidíte takového, jaký opravdu je. Je to krásné, dokud nezjistíte, že kromě bývalek ho nechápou ani kamarádi, rodina ho nechápe a kolegové ho také nechápou. Právě jste byla povýšena na jediného člověka, který mu rozumí. Negratulujeme.
„Tvoje kamarádky tě proti mně poštvávají.“
Samozřejmě že mohou být vaše kamarádky přísné, myslí to s vámi dobře a nemusí se hned trefit. A možná ho opravdu nemají vůbec rády. Ale jestli se vám muž vašich snů snaží vysvětlit, že vaše nejlepší kamarádka je závistivá, sestra manipulativní, máma se pořád do všeho plete, kolegyně vám nepřejí a on je přitom jediný člověk, který to s vámi myslí dobře, dejte si malou pauzu.
„Tohle se nikdy nestalo. Ty si to nepamatuješ.“
Paměť je potvora. Klidně se můžete oba upřímně a současně mýlit. Jenže pokud se vám to děje nějak podezřele často a po každé hádce začínáte pochybovat, co se vlastně stalo, není to normální. „Možná si to pamatuju jinak“ je běžný úhel pohledu. „Tohle se nestalo a ty už zase blázníš,“ pokaždé, když mu něco vytknete, je už jasná manipulace.
„Jestli mi nevěříš, problém je v tobě.“
Tohle je opravdu kouzelnický trik. Místo odpovědi na nepříjemnou otázku uděláme problém z člověka, který se ptá. Proč jsi paranoidní? Proč žárlíš? Proč mi nevěříš? Proč pořád něco řešíš? A najednou už vůbec neřešíte, co původně udělal on. Jen vaše údajně katastrofální psychické nastavení. Pohodlné, že? V psychologii se této taktice říká DARVO a podrobně jsme vám ji popsali v tomto článku. Dozvíte se v něm, jak se bránit.
„Já jsem prostě brutálně upřímný.“
Ne. Možná je prostě brutálně protivný. Upřímnost není licence k tomu říkat druhým cokoli bez ohledu na jejich pocity. Stejně tak neplatí, že když člověk o sobě prohlásí „já neumím lhát“, automaticky dostává zlatou medaili za pravdomluvnost. Charakter se nepozná podle toho, co o sobě člověk tvrdí. Pozná se podle toho, co dělá, když se nikdo nedívá. A co udělá, když ho přistihnete.
„Všichni mi jen závidí.“
Šéf ho nesnáší. Kolegové mu házejí klacky pod nohy. Kamarádi mu nepřejí. Bývalka ho chce zpátky. Rodina ho nikdy neocenila. A soused má určitě taky nějaký problém. Možná je skutečně obklopený samými idioty. Ale pokud je člověk v každém svém konfliktu jediným nevinným, začíná to být statisticky velmi pozoruhodné.
„Kdybys mě opravdu milovala, tak…“
…šla bys se mnou. Nešla bys tam. Věřila bys mi. Nedělala bys z toho problém. Udělala bys to pro mě. A tak dále. Láska není permanentní zákaznická karta na vaše hranice. „Kdybys mě milovala“ je často jen elegantnější způsob, jak říct „chci, abys udělala to, co po tobě chci“. A pokud něco nechcete, nemusíte si svou lásku dokazovat poslušností.
„Všichni ostatní ti lžou. Jen já ti říkám pravdu.“
A jsme doma. Protože jakmile někdo začne systematicky zpochybňovat všechny lidi kolem vás, a současně vás přesvědčovat, že jediný spolehlivý zdroj reality je on, už nejde jen o přehnané machrování. Tohle je přesně ten typ vzorce, u kterého je potřeba udělat si pořádnou inventuru vašeho vztahu. Zdravý partner nepotřebuje zlikvidovat váš úsudek, aby vás přesvědčil, že má pravdu.
A teď ruku na srdce
Když jste zamilovaná, tyhle řečičky fungují, protože nechcete věřit, že jste si vybrala špatně. Nemusíte si ale zapisovat každou větu a hrát si na detektiva. Stačí sledovat, jestli jeho příběhy mají jeden společný jmenovatel: všichni ostatní jsou problém, ale on nikdy. Sledujte, jestli se umí omluvit. Nebo umí přiznat chybu? Dokáže přijmout nesouhlas? Respektuje vaše hranice? Nebo se pokaždé nějak záhadně stane, že na konci hádky pochybujete sama o sobě?
Jedna trapná hláška ještě nikoho neusvědčila. Ale když vám po dvou měsících randění vyjde, že všechny jeho ex byly totální trosky, všichni kamarádi jsou závistiví, všichni kolegové úplní idioti, vaše kamarádky zlé a vy si podle něj nepamatujete vlastní život, už není potřeba čekat na jedenáctou indicii. A pokud teprve začínáte randit, vyzkoušet můžete pravidlo 3-3-3, které vám pomůže vyhodnotit, zda má vztah vůbec budoucnost.
