Gaslighting měl dříve mnohem temnější význam, bizarní případy manipulace se ale objevují dodnes

Charles Boyer a Ingrid Bergman ve filmu Plynové lampy

Charles Boyer a Ingrid Bergman ve filmu Plynové lampy Zdroj: Metro-Goldwyn-Mayer

Anna Nováková
Psychologický slovníček
Diskuze (0)

I když o něj poslední dobou zakopáváme i cestou do lednice, výraz gaslighting není vůbec žádná novinka. V psychologii se objevuje a také zkoumá už několik desítek let, jen dříve se jím rozumělo něco jiného a mnohem děsivějšího. Manipulátoři to ale zkoušejí i v moderní době.

„Ingrid Bergman s vytřeštěným výrazem sleduje kolísající světla v bytě. Ze zamčené půdy se ozývají kroky, které slyší jen ona. Věci nejsou na místě, kde je nechala, její muž se za to na ni neustále zlobí. Zdá se, že žena pomalu přichází o poslední kontakt s realitou,“ takto jsme vám nastínili původ slova gaslighting v jednom předchozím článku, aniž bychom vás připravili o pointu slavného filmu. Jenže popis by se dal i malinko doplnit. Třeba tím, že se manžel jménem Gregory nejen zlobí, ale také uvažuje, že bude muset Paulu nechat hospitalizovat.

Že by snad měl o manželku starost? Bohužel, celou dobu lže, dokonce může i za ten rámus na půdě a už se těší, až mu do klína spadnou manželčiny peníze. Právě role zranitelné Pauly, na niž se nalepí prohnaný podvodník, ve filmu Gaslight (Plynové lampy) přinesla Ingrid Bergman prvního Oscara a světu pojem „gaslighting“, který dnes chápeme jako formu postupné a dlouhodobé psychické manipulace.

Pachatel při ní vytváří falešný obraz skutečnosti a nutí svou oběť pochybovat o vlastním úsudku i paměti. Gaslighting může přijít od partnera, členů rodiny nebo i od kolegy či šéfky v zaměstnání. Jenže málokdo ví, že jako klinický termín byl gaslighting poprvé použit už v roce 1969 v legendárním medicínském časopise Lancet a popisoval jinou část své filmové předlohy.

Jak se zbavit manžela?

Britští psychiatři Russell Barton a J.A. Whitehead tehdy tímto slovesem popsali jev, který je podle nich možné ve Velké Británii datovat ještě o dost dále do minulosti. Přinejmenším do roku 1763. Jde o pokus někoho umístit do psychiatrické léčebny pod falešnou záminkou, jako to chtěl udělat Gregory Paule. Prvním uvedeným příkladem byl případ muže středního věku, jehož manželka si po deseti letech soužití začala stěžovat na jeho násilné sklony, zhoršenou paměť a podrážděnost. Během 12 denního pozorování v nemocnici se sice žádná porucha neprokázala, ale manželka trvala na tom, že se jeho příznaky po propuštění zhoršily a že zkrátka patří do psychiatrické léčebny.

Nakonec se ukázalo, že se žena chtěla nejspíš muže zbavit, aby mohla utéct se svým údajným milencem. V druhém popsaném případě šlo o falešné obvinění z alkoholismu s cílem převzít rodinný podnik a poslední případová studie se týkala pracovníků domova pro seniory, kteří falešně obvinili jednu ženu z těžké demence, aby se jim uvolnila její postel.

Falešné svědectví

Jenže s proměnou významu gaslightingu ale nevymizela samotná snaha obelhat zdravotní personál o něčím duševním stavu. Třeba v roce 2015 publikoval časopis Journal of Clinical Sleep Medicine pozoruhodnou případovou studii „Gaslighting partnerky jako příčina fiktivního mluvení ze spánku“ popisující vztah muže a jeho nové partnerky. Žena tvrdila, že muž ve spaní vulgárně mluví o bývalých partnerkách a intimních zážitcích. Situace se postupně vyhrotila a žena později tomuto muži připisovala i výroky o zneužívání vlastních dětí.

Muž uvedl, že následně použila obvinění k tomu, aby si ve svůj prospěch vyjednala „výhodnější domácí finanční uspořádání“, ale vzhledem k anonymizaci studie, nevíme, o jakou výhodu přesně šlo. Vše se nakonec rozseklo, když onen muž pojal podezření, že ho žena vlastně manipuluje a začal se ve spánku nahrávat. Záznamy nočního ticha její obvinění spolehlivě vyvrátily.

Autoři kazuistiku publikovali proto, aby upozornili lékaře, že informace od partnera nemusí být vždy spolehlivé. Většina vyšetření poruch spánku se totiž opírá právě o svědectví lidí, kteří s pacientem spí ve stejné místnosti. Tento případ ukázal, že ve vzácných situacích může být takové svědectví záměrně nepravdivé a sloužit jako nástroj psychické manipulace. Kdo ví, kam až mohl gaslighting v tomto případě dojít, kdyby dotyčný neměl při ruce moderní možnosti, jak si tvrzení partnerky ověřit.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů