Mezinárodní den ženského orgasmu: Proč ho ženy dosahují častěji samy než s partnerem?
Rozdíl v tom, jak často muži a ženy při intimní aktivitě dosahují vyvrcholení, má své jméno. „Orgasm gap“ označuje dlouhodobě pozorovanou „mezeru ve vyvrcholení“, tedy rozdíl v četnosti, s jakou ho muži a ženy zažívají. Mezinárodní den ženského orgasmu je ideální k tomu si připomenout, že za to nemůže „záhadná“ ženská anatomie, ale především způsob stimulace, komunikace, očekávání a vzájemná pozornost.
Rozsáhlá studie ze Spojených států publikovaná v roce 2017 v odborném časopise Archives of Sexual Behavior zkoumala, jak často lidé dosáhnou vyvrcholení s partnerem či partnerkou, které znají. Heterosexuální muži ho zažívali v 95 % případů, gayové v 89 %, bisexuální muži v 88 %, lesby v 86 %, bisexuální ženy v 66 % a heterosexuální ženy v 65 %. Nutno podotknout, že ačkoli se studie účastnilo přes 50 tisíc heterosexuálů (mužů i žen), lidí jiné orientace bylo necelých 2,5 tisíce.
Nynější studie na téměř třiceti tisících ženách navíc ukázala, že existuje ještě jeden výrazný rozdíl, že ženy dosahují vyvrcholení podstatně častěji o samotě než s partnerem. Když ženy popisovaly, co je nejvíce ovlivňuje, dovednosti partnera patřily mezi nejčastěji uváděné faktory. Zatímco při partnerské aktivitě mohou být důvodem, proč se vyvrcholení daří dosáhnout častěji, jejich nedostatek si ženy vynahrazují sólo aktivitou.
Potíže s vyvrocholením mohou způsobit ale i některá onemocnění, hormonální změny, psychická kondice nebo užívání některých léků (například antidepresiv).
Hlava vs. tělo
Při stimulaci „o samotě“ mají ženy větší kontrolu nad tím, co jim vyhovuje. Mohou si určit tempo, intenzitu i způsob stimulace a zároveň můžou hodit za hlavu tlak na výkon nebo stud. Ve vztazích komplikuje vyvrcholení například přílišný spěch, odlišné tempo nebo obtížnější komunikace o tom, co si ženy přejí.
Zajímavé je také to, že pestrost a ochota zkoušet nové přístupy mohou v partnerském vztahu fungovat jako důležité koření. U sólové aktivity však větší rozmanitost sama o sobě podle studie neznamená vyšší celkovou spokojenost.
S četností vyvrcholení se navíc pojí zajímavý paradox. Zatímco častější vyvrcholení s partnerem souvisí s vyšší celkovou spokojeností s intimním životem, častější sebestimulace je naopak spojena s mírně nižší spokojeností. Pro ženy totiž není intimní naplnění jen otázkou fyzického uvolnění. Významný je také pocit blízkosti, citové propojení a sdílená intimita. Sólová aktivita tak může v některých případech fungovat spíše jako doplněk nebo náhrada za to, co s partnerem či partnerkou chybí.
Studie zároveň potvrzuje fakt, že samotná penetrace nestačí. Zásadní je stimulace klitorisu. Pokud je v partnerské aktivitě spojena s vaginální penetrací, pravděpodobnost vyvrcholení je podle výzkumu více než dvojnásobná oproti samotné penetraci. Orgasm gap tedy není otázkou toho, že by ženské tělo bylo „složitější“. Jde především o to, zda ženy dostávají od partnera čas, pozornost a prostor říct, co jim skutečně vyhovuje.
