Muži jim nevěří: Záleží ženám na velikosti, nebo to jen hrají?
Velikost mužského přirození patří k tématům, kolem kterých koluje snad víc mýtů než ověřených faktů. Zatímco nemálo mužů si s ní dělá starosti, výzkumy už roky naznačují, že většina žen ji nepovažuje za něco, co by rozhodovalo o spokojenosti.
Touha po větších rozměrech provází muže už od nepaměti. Třeba i 8 000 let staré jeskynní malby výborně ilustrují, že se centimetrům pozornost věnovala vždycky. Historické experimenty hraničily s hazardem, nicméně i když už nežijeme jeskyni, na internetu se pořád daří „zázračným“ přípravkům a zaručeným návodům na větší velikost. Moderní urologie sice nabízí mnohem bezpečnější metody, avšak drahé zákroky mohou i tak skončit spíš zklamáním než vysněnou změnou.
Proč si vůbec muži myslí, že v porovnání s ostatními zaostávají? Stojí za tím vlastně optický klam a nerealistické vzory. Mimo letmý pohled v šatně totiž heterosexuální muži vídají intimní mužské partie detailněji v podstatě jen ve filmech pro dospělé. Najímaní herci patří v této oblasti k velikostním výjimkám, navíc je kamera zabírá z takových úhlů, odkud působí větší. Když k tomu přičtete fakt, že muži sami na sebe koukají shora z ptačí perspektivy, je zkreslená představa o běžném průměru na světě.
Větší není lepší
Že velikost není tím, co v intimní oblasti rozhoduje (alespoň ne pro ženy), potvrdil i trochu netradiční bristký výzkum, který se zaměřil na to, jaké si dámy vybírají intimní pomůcky. Vědkyně k tomu využily data od společnosti Lovehoney, jednoho z tamních největších prodejců, a analyzovaly nabídku 265 různých modelů a více než 17 500 zákaznických recenzí, na jejichž základě pak sestavily žebříček nejoblíbenějších produktů. Výsledky i v tomto případě zpochybnily představu, že „větší znamená lepší“ a ženy to neříkají jen proto, aby neranily svého partnera.
Pomůcky se lišily materiálem, tvarem, funkcemi i vzhledem. Některé byly realistické, jiné měly moderní nebo zcela abstraktní design. Rozdíly panovaly také ve velikosti, od menších modelů až po výrazně větší varianty. Délka ale neměla na oblíbenost téměř žádný vliv a modely s mimořádně velkým obvodem patřily spíše k okrajovým produktům. Největší varianty si sice své zákaznice našly, ale oslovovaly jen úzkou skupinu lidí.
Pozoruhodné bylo, že větší oblibě se těšily pomůcky s abstraktním designem než věrné napodobeniny lidské anatomie. Zákaznické recenze naznačovaly, že je kupující vnímali spíše jako hravou součást intimního života, zatímco realistické modely u některých vyvolávaly rozpaky nebo pocit zbytečného srovnávání. Studie je zajímavá i tím, že se opírá o data z odvětví, které každoročně roste, přesto se mu věda věnuje jen okrajově. Podle autorek mohou právě preference při výběru intimních pomůcek nabídnout i nový pohled na lidské vztahy a intimní chování.
