Pracujete spolu, spíte spolu. A s vámi i zbytek kanceláře

Nejde jen o vztah, ale o důvěru.

Nejde jen o vztah, ale o důvěru. Zdroj: iStock

Anna Nováková
Kariéra
Diskuze (0)

Zamilovat se do kolegy není žádná rarita. V práci trávíme spoustu času, řešíme spolu stres, úspěchy i průšvihy a někdy toho zažijeme víc než s partou kamarádů. Jenomže, pokud spolu dva kolegové začnou chodit, jejich vztah už není tak úplně jen jejich věc. Pracoviště je totiž malá sociální reality show, ve které všichni sledují, kdo s kým peče, komu kdo věří a kdo má na koho vliv. 

I když se z pohledu partnerů nic zásadního neděje, dál se chovají profesionálně, nedrží se za ruce a odvádějí stejně dobrý výkon jako předtím, okolí může mít pocit, že se toho dost změnilo. Vlastně stačí už jen malá pochybnost, třeba že by nějaká informace mohla putovat jinam, než původně měla.

Rebecca Chory a Hailey Gillen Hoke zkoumaly, jak pracovní vztahy vnímají samotní partneři a jak jejich kolegové. Ukázalo se, že lidé, kteří byli do pracovního románku zapojeni, měli sklon podceňovat, jak negativně jejich vztah mohou vnímat ostatní. Rozdíl byl ještě výraznější u vztahů mezi lidmi na jiných úrovních firemní hierarchie, například mezi manažerem a jeho podřízenou.

Pár tedy může být přesvědčený, že jedná férově, a přesto si mohou ostatní jeho chování interpretovat jinak. Představme si třeba Janu a Petra. On je manažer, ona pracuje v jeho týmu a začnou spolu chodit. O pár měsíců později Jana dostane důležitý projekt. Byť si to Jana skutečně zasloužila a Petr ji do projektu dokonce nemusel vůbec navrhnout, ostatní už mají jasno, že to je jen kvůli jejich vztahu.

Změna sociální mapy

Tím se celá pracovní situace mění, protože i když není nespravedlivá, těžší je přesvědčit ostatní, že je spravedlivá. V pracovním prostředí totiž nikdy nestačí, aby rozhodnutí byla správná. Lidé potřebují také rozumět tomu, proč k nim došlo, a mít důvod věřit, že se s nimi zachází podle stejných pravidel. Výzkum organizační spravedlnosti opakovaně spojuje práve pocit férovosti s celkovou důvěrou mezi kolegy.

Každá firma má navíc kromě oficiální organizační struktury ještě neviditelnou „sociální mapu“. V ní najdete, kdo si rozumí se šéfem, kdo se s kým zná mimo práci, za kým se jde jako za prvním, nebo kdo má skutečný vliv, i když ho nemá v pracovní náplni. No a komu raději neříkat nic, aby se to za hodinu neprovalilo v nejvyšších patrech. Romantika může tuto neviditelnou mapu překreslit.

Lidé, kteří byli dříve vnímáni jako dva samostatní kolegové, jsou najednou spojená nádoba. Informace svěřená jednomu může být automaticky považována za informaci dostupnou i druhému. A neshody s Janou se komplikují, když víte, že jde s Petrem večer domů. Výzkum Chory a Gillen Hoke ukázal, že pokud kolegové pracovnímu románku přisuzovali kariérní motivy, jejich důvěra k lidem ve vztahu klesala. S nižší důvěrou pak souvisela i méně otevřená a ne tak dobrá komunikace. Zkrátka ani nemusíte mít skutečný konflikt zájmů, aby lidé měli pocit, že by mohl existovat nějaký háček.

Čím větší je pak mocenská nerovnováha, tím víc je i co ztratit. Právě vztahy mezi nadřízenými a podřízenými vyvolávají u kolegů větší podezření z kariérních motivů a nespravedlivých výhod než vztahy mezi kolegy na stejné úrovni. Pokud jsou oba milenci rovnocenní a každý pracuje v jiné části firmy, je situace uvolněnější než ve chvíli, kdy jeden druhému schvaluje dovolenou nebo ho může povýšit.

Vymyšlené pochybnosti

Na internetu se ostatně podobné situace řeší pořád dokola a někdy jde dokonce i o vztah, který vůbec neexistuje. Na Redditu například lidé popisují, že jejich blízké pracovní přátelství začali kolegové označovat za „work husband“ nebo „work wife“ (pracovní manžel či manželka) a obávali se, že tyto řeči ovlivní jejich pověst. V jiných diskusích lidé řeší situace, kdy se po povýšení objevily řeči, že „spí se šéfem“, přestože se nic takového nestalo. To vlastně potvrzuje i zmíněný výzkum. Lidé v práci nereagují jen na skutečnost. Reagují i na to, jak si sami celou situaci vysvětlují.

Pokud už spolu dva lidé z práce chodí, asi nemá smysl předstírat, že se nic nezměnilo. Mnohem užitečnější je přemýšlet o hranicích. Kdo komu schvaluje dovolenou? Kdo píše hodnocení? Kdo rozhoduje o odměnách? Kdo má přístup k citlivým informacím? Kdo rozhoduje o povýšení?

Pokud může jeden partner ovlivňovat kariéru druhého, je rozumné tento vliv co nejvíce oddělit od vztahu. Jasná pravidla chrání nejen kolegy, ale i samotný pár. Nemůžete totiž kontrolovat, co si o vás budou kolegové myslet, ale můžete si nastavit práci tak, aby jejich pochybnosti měly co nejméně prostoru.

  • Zjistěte, co o vztazích na pracovišti říká vaše firma.
  • Pokud je jeden z vás nadřízeným druhého, vyřešte střet zájmů s HR, a to ideálně dřív, než to začne řešit někdo jiný.
  • Nenechávejte partnerovi rozhodování o jeho vlastním platu, hodnocení nebo povýšení.
  • Pracovní informace zůstávají pracovními informacemi, i když se vidíte v soukromí.
  • V kanceláři se k sobě chovejte jako ke kolegům.
  • Mějte jasno v tom, co uděláte, pokud vztah skončí.
  • Když se rozjedou drby, neřešte, kdo co řekl. Pokud začnou ovlivňovat vaši práci nebo pověst, obraťte se na nadřízeného či HR a popište konkrétní problém.
Začít diskuzi

Články z jiných titulů