Bude dítě opravdu moje? IVF lékařka odpovídá na časté otázky spojené s dárcovstvím vajíček
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Darované vajíčko představuje pro mnoho žen jedinou naději, jak se dočkat vlastního miminka. Přesto je darování reprodukčních buněk stále poněkud třaskavé téma, na rozdíl třeba od darování krve, které je opředené řadou obav a mýtů. Mezi ty nejčastější patří strach žen ze snížení vlastní plodnosti nebo přesvědčení, že to dárkyně dělají jen pro peníze. Jak celý proces skutečně probíhá, kdo je ideální dárkyní a proč se příjemkyně tak často děsí, že narozené dítě nebude geneticky jejich?
Zatímco mužské spermie se v průběhu celého života neustále dotváří, žena se rodí s omezenou a konečnou zásobou vajíček. Dnes už ale víme, že darování tuto zásobu nijak neohrožuje. V jednom přirozeném menstruačním cyklu totiž jedno vajíčko dozraje a zbytek, klidně i dalších dvacet vajíček, nenávratně zanikne. Hormonální stimulace v rámci procesu IVF tak pouze zachraňuje ta vajíčka, která by jinak tělo přirozeně vyloučilo.
Podle vedoucí lékařky IVF centra Gynem MUDr. Kristýny Frühaufové, Ph.D. se proces řídí velmi striktními požadavky. Podobně jako u jiných medicínských postupů, i zde je potřeba pečlivá selekce. Cílem není vyhovět každé zájemkyni, ale vybrat zdravou ženu ve věku 18 až 35 let, která projde důkladným genetickým i psychologickým sítem. Pokud se u potenciální dárkyně v rodině objevují závažné choroby, jako je opakované nádorové onemocnění, nebo má žena diagnostikované deprese, je z procesu darování diskvalifikována.
Velká pozornost se navíc obrací k psychologii samotných příjemkyň, které často bojují s obavou, že dítě nebude geneticky jejich. Do hry zde ale vstupuje takzvaná epigenetika. Ta funguje jako pomyslný vypínač genů a ukazuje, že plod v těle matky nežije izolovaně. Zatímco genetika dodává jen základní ingredience, epigenetika je výsledný recept. To, jak se nastávající matka chová, stravuje a jak probíhá těhotenství, aktivně ovlivňuje to, jak se geny nakonec projeví.
Reprodukční medicína proto klade obrovský důraz na včasnou edukaci a vyvracení dezinformací. Vědět, jak naše biologie a genetika fungují, je prvním krokem k úspěšnému založení rodiny.
Je proces odběru bolestivý? Může si pár vybrat dárkyni s modrýma očima a blond vlasy? Jak se do dárcovství v budoucnu promítně problematika čím dál víc vyhledávaných DNA testů? A jak se vlastně v Česku řeší finanční kompenzace za ušlý zisk během stimulace? Poslechněte si celý rozhovor s vedoucí lékařkou IVF centra Gynem Kristýnou Frühaufovou na oblíbených podcastových platformách nebo ve videu výše.
Zdroj: autorský text
