Je věk jen číslo? Co skutečně rozhoduje ve vztazích s věkovým rozdílem
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Vztahy s výrazným věkovým rozdílem stále vzbuzují pozornost a někdy i pořádnou dávku předsudků.
- Proč nás přitahují starší nebo mladší partneři a může věk skutečně ovlivnit partnerské štěstí?
- Podívali jsme se na to, co o lásce napříč generacemi říká psychologie a výzkumy.
Láska si nevybírá podle občanky, ale vztahy, ve kterých mezi partnery zeje větší věková propast, stále zdvihají pozornost i nejedno obočí. Zatímco starším mužům s mladšími partnerkami ostatní jen uznale pokývnou, ženy ve vztahu s mladším mužem jsou v lepším případě „milfky“. No a pokud je ve hře i finanční zázemí staršího partnera, nezřídka se objeví také nálepka „zlatokopka“.
Společenské dvojí metry mají v otázkách lásky stále co dohánět, jenže představy o ideálním vztahu se stejně neustále mění. Co tedy na vztahy mezi mladšími a staršími partnery říká věda?
Proč nás přitahují starší nebo mladší partneři?
Jednoznačnou odpověď na otázku, proč vlastně některé ženy přitahují starší muži a naopak, zatím vlastně nemáme. Zatímco evoluční psychologie hledá vysvětlení v biologických a reprodukčních předpokladech, sociologie upozorňuje, že naše představy o ideálním partnerovi výrazně ovlivňuje také prostředí, společenské normy a stereotypy.
Většina lidí si totiž hledá partnera mezi těmi, se kterými se přirozeně potkává. Ve škole, v práci, mezi přáteli nebo při společných aktivitách. Není proto překvapivé, že často končíme ve vztazích s lidmi podobného věku, vzdělání nebo životního stylu. Sociologové pro tuto tendenci používají pojem věková homogamie.
Proč ale společnost některé věkové kombinace přijímá snáz než jiné? Starší muž s mladší partnerkou bývá vnímán jako poměrně běžný pár, zatímco starší žena s mladším mužem ještě stále může vzbudit poprask. Jedním z vysvětlení je takzvaný dvojí metr stárnutí. Zatímco u mužů se vyšší věk často spojuje se zkušenostmi, sebevědomím a společenským postavením, u žen bývá stárnutí neprávem vnímáno jako ztráta atraktivity.
Roli mohou hrát také rozdílné životní zkušenosti, finanční zázemí nebo společenské postavení partnerů. Starší člověk může do vztahu přinášet stabilitu a životní nadhled, mladší zase energii a nové perspektivy. Vlastně nás mohou přitahovat charakteristiky a životní zkušenosti, které sami nemáme nebo které v dané životní fázi hledáme.
Věkové rozdíly ve vztazích tak ovlivňuje vedle osobních preferencí také společnost, její očekávání a naše vlastní životní zkušenosti. Právě proto se představa ideálního partnerského páru v průběhu času proměňuje.
Kde končí ideální věk a začíná věkový rozdíl?
Už studie z roku 1945 zjistila, že muži dávají přednost partnerkám, které jsou přibližně o 2,5 roku mladší než oni sami, zatímco ženy upřednostňují partnery zhruba o 3,5 roku starší a tento model se plus mínus opakoval i v pozdějších výzkumech, nicméně jak starého nebo mladého partnera bychom si ideálně představovali, je jedna věc.
Něco jiného je věk, který jsme ještě ochotni akceptovat. Naše partnerské preference tak mohou být mnohem pružnější, než by se na první pohled zdálo, ačkoliv nejde o žádné univerzální pravidlo. Podle jedné ze studií jsou muži v průměru ochotni navázat vztah se ženou až o deset let mladší nebo přibližně o čtyři a půl roku starší. Pro ženy jsou přijatelní muži až o osm let starší nebo o pět let mladší.
Zajímavé je také to, jak se naše představa mění s přibývajícími roky. Starší muži bývají postupně otevřenější vztahům s výrazně mladšími ženami, ale jejich ochota navazovat vztahy se staršími partnerkami se moc nemění. Ženy jsou s věkem otevřenější vztahům s mladšími muži, naopak ale klesá jejich ochota hledat partnera ještě staršího, než jsou samy.
Jedním z možných vysvětlení je rozdílná délka života mužů a žen, která může pěkně zamíchat našimi představami o společné budoucnosti. Například v Německu činí rozdíl v průměrné délce života přibližně pět let, V České republice téměř šest ve prospěch žen.
Jsou páry s věkovým rozdílem vůbec šťastné?
Spokojený vztah rozhodně není výsadou párů, které se narodily ve stejné dekádě, generační rozdíl se ale může projevit postupem času. Jedna studie například zjistila, že muži i ženy s mladším protějškem mohou být na začátku vztahu spokojenější, nicméně počáteční výhoda nemusí vydržet věčně. S délkou vztahu spokojenost u párů s výraznějším věkovým rozdílem klesala rychleji než u dvojic, jejichž věk byl podobný.
Partneři různého věku se zkrátka nacházejí i v různých životních etapách. Zatímco jeden může toužit po cestování a nových zážitcích, druhý už přemýšlí o klidnějším tempu a domečku na důchod. Rozdílné mohou být také představy o dětech, kariéře, financích nebo společenském životě, a ty se mohou postupem času projevit v plné síle.
Na druhou stranu existují i výzkumy, které přinášejí pozitivnější pohled. Naznačují například, že páry s větším věkovým rozdílem, kterým vztah funguje, prožívají více nesobecké, nezištné lásky a méně žárlivosti než dvojice podobného věku. Třeba studie z roku 2008 ukázala, že ženy byly ve vztazích s mladšími partnery spokojenější a cítily hlubší závazek než ženy v jiných typech vztahů. Samotný věkový rozdíl tedy neznamená, že bude vztah nekvalitní nebo nestabilní.
Věk prostě není spolehlivým ukazatelem toho, jestli spolu dokážou být dva lidé šťastní. Mnohem důležitější je, zda se shodnou v představách o budoucnosti, umí spolu komunikovat a respektovat své potřeby. Zatímco datum narození nezměníme, způsob, jakým spolu budujeme vztah, ovlivnit můžeme.
