Chcete si udržet mozek ve formě? Tato zaměstnání chrání před Alzheimerovou chorobou
Věda stále hledá další způsoby, jak předejít Alzheimerově chorobě, jedné z největších zdravotních hrozeb stáří. Že kvalitní spánek, cvičení a dobrá strava pomáhají udržovat mysl v kondici, všichni dobře víme, zásadní je ale i to, jak mozek zaměstnáváme v práci.
Sice se zlepšujeme v léčbě rakoviny, srdečních chorob a dalších chronických onemocnění a díky tomu žijeme déle, nicméně to s sebou nese vyšší riziko demence. Dobrá orientace v životě nám možná může pomoci se kognitivnímu úpadku vyhnout. Nebo je to alespoň teorie.
Tým z Harvardovy univerzity analyzoval téměř devět milionů úmrtních listů lidí, kteří zemřeli v letech 2020 až 2022, a porovnal údaje o 443 různých profesích. Nejnižší pravděpodobnost úmrtí na Alzheimerovu chorobu měli řidiči taxi a sanitek.
Samo sedění za volantem v tom ale nehraje roli. Řidiči autobusů nebo piloti totiž podobnou výhodu nevykazovali. „Ochranný efekt“ spočívá v nutnosti neustále hledat nejlepší možnou cestu. Zatímco autobusák jezdí po stejné lince, taxikáři nebo záchranáři se pohybují v proměnlivém prostředí. Musí průběžně zjišťovat, kde jsou, a v hlavě si neustále překreslovat mapu okolí.
Tento efekt potvrdil už starší výzkum u londýnských taxikářů. Ti musejí před získáním licence složit náročnou zkoušku The Knowledge, při níž si memorují tisíce ulic a zkratek. Výzkumy ukázaly, že tento intenzivní trénink vede k reálným změnám v hippokampu, části mozku zodpovědné za paměť a prostorovou orientaci.
Čím více mozek trénuje orientaci ve složitém městě, tím více daná oblast mozku sílí. A právě hipokampus patří k prvním místům, které Alzheimerova choroba zasahuje, z toho důvodu patří mezi první příznaky onemocnění bloudění a ztráta orientace.
Taxikářský průkaz nepotřebujete
Do stejné mozaiky zapadá i studie z roku 2023. Na vzorku více než 22 500 lidí zkoumala, zda lze podle složitosti prostředí, kde jedinci žijí, předpovědět výskyt Alzheimerovy choroby. Model ukázal, že lidé žijící v oblastech s hustší uliční sítí, křižovatkami a mnoha orientačními body měli nižší riziko rozvoje nemoci. Možná tedy není úplně jedno, jestli celý život chodíte po stejné trase mezi domovem, prací a supermarketem, nebo jestli váš mozek musí neustále řešit, kde jste a kudy se máte vydat.
Znamená to, že byste měli okamžitě změnit profesi? Určitě ne. Výzkumy ukazují silnou souvislost, nikoli přímý důkaz, že vás navigování před demencí stoprocentně ochrání. Do hry vstupuje řada dalších faktorů.
Výsledky ale skvěle ilustrují princip takzvané kognitivní rezervy. Jde o schopnost mozku fungovat i navzdory poškozením, která se s věkem hromadí. Mentálně náročná povolání dlouhodobě souvisí s pomalejším chřadnutím mysli a aktivní navigace je skvělý příklad. Trénuje totiž přesně ty oblasti mozku, které jsou ohroženy jako první.
