Je libo falešnou pizzu nebo sushi zadarmo? Dopaminové stránky jsou v Koreji virálním hitem
Prohlížíte si někdy na webu luxusní domy nebo exotické dovolené, které si za celou roční výplatu rozhodně neplánujete koupit, a stejně vás to baví? Těšení se a představování si bývá stejně příjemné jako samotný nákup. Někdy dokonce i lepší, že? V Jižní Koreji tento fenomén dotáhli ještě dál. Mezi mladými lidmi se tam staly hitem takzvané dopaminové stránky, věrné simulátory e-shopů, rozvozů jídla nebo dokonce kuřáckých pauz, kde ve skutečnosti nemůžete utratit ani korunu.
Láká vás úhledné sushi, nadýchané palačinky nebo šťavnaté burgery? Například na stránce FoodNeverComes si můžete dobrotami naplnit virtuální košík až k prasknutí a sledovat fiktivního kurýra na mapě. Až na to, že vám nic nepřijede a ušetříte. Trend se rychle rozšířil mezi mladými Jihokorejci, kteří se potýkají s rostoucími životními náklady a zároveň s tlakem na stále větší spotřebu.
Kimovi fiktivní nákup pomáhá krotit večerní food-noise. „Často mám pozdě v noci chuť na jídlo, ale kvůli penězům si ho nakonec nedám. Tahle stránka působí jako skutečná rozvozová aplikace, takže si ji prostě rád prohlížím. Nakonec si nic neobjednám, ale mám pocit, že mi to trochu pomáhá zmírnit stres,“ uvedl.
Podobně funguje i virtuálí kuřpauza. „Postavíte se“ do webové kuřárny, zmáčkněte start a v reálném čase uvidíte, kdo další je online. Můžete zanechat i vzkaz, což vytváří atmosféru společné přestávky bez zápachu. Z peněženky neubude ani koruna a plíce vám poděkují.
Jenže i když se to zdá trochu legrační, uživatelé těchto stránek říkají, že to nejsou jen parodie nebo internetové vtípky. Popisují je jako krátký reset. Lee, vysokoškolský student, navštěvuje online kuřárnu během zkouškového období nebo když se nemůže soustředit. „Ve skutečnosti nekouřím, ale mám pocit, jako bych si s někým dával pauzu, je to zvláštně uklidňující,“ svěřil se.
Hra na obchod
Proč nás taková hra vůbec baví? Může za to hormon dopamin, který bývá často označován za „hormon štěstí“. Ve skutečnosti je jeho role mnohem složitější. Souvisí především s motivací, učením a očekáváním odměny. Velká část procesů spojených s dopaminem probíhá ještě předtím, než odměnu skutečně získáme.
Náš mozek miluje scénáře „co by kdyby“ a vyplavuje emoce i u věcí, které se nakonec nestanou. Zkrátka podléháme rituálům. Stejně jako když čteme knihu nebo hrajeme videohru, probouzí v nás virtuální objednávání pocit kontroly, těšení a krátkého odpočinku od každodenního stresu.
Tento digitální fenomén má ale dvě tváře. Pro někoho funguje jako skvělá obrana proti impulzivnímu utrácení a ukojí touhu po nakupování, aniž by zruinoval rozpočet. Nebo pomáhá tlumit večerní chutě jako Kimovi.
Kritici ale namítají, že jde jen o dočasnou náplast na hlubší problémy, jako jsou vysoké životní náklady, osamělost a všudypřítomný tlak na spotřebu. Trend nám však připomíná úplně univerzální životní moudro, že velká část radosti nepochází z toho, když něco vlastníme, ale když se na něco těšíme. Pokud si to uvědomíme, můžeme se lépe rozhodovat o tom, do čeho investujeme své peníze, čas i pozornost. Tak co, objednali byste si falešnou pizzu zadarmo?
