Nakupování zbytečností: Proč snižuje stres a proč je dobré ho mít pod kontrolou?
Náročný den v kanceláři často končí impulzivním pořízením drobnosti, kterou ve skutečnosti vůbec nepotřebujete. Takzvaná nákupní terapie spouští v mozku vlnu dopaminu a prokazatelně tlumí úzkost. Jenže z nakupování pro radost, které přináší okamžitou úlevu, se může stát jediný únik před reálnými problémy.
Termín nákupní terapie (retail therapy) často používáme v nadsázce a jako omluvu pro pořízení něčeho, co zrovna nemáme na svém seznamu potřebných věcí. Jenže nákup něčeho, po čem iracionálně toužíme, opravdu aktivuje mozková centra odměny a zaplaví tělo endorfiny, dopaminem a serotoninem. Takzvané hormony štěstí běžně uvolňujeme při aktivitách klíčových pro lidské přežití, kam podle starých mozkových struktur spadá i pocit nasycení z odměny.
Vlna pozitivních pocitů ale startuje už mnohem dříve než u samotné pokladny. Očekávání a vybírání udržují přísun hormonů po celou dobu nakupování. Dobře nám dělá i jen pouhé procházení e-shopu nebo odkládání položek do košíku. Právě proto mnoho lidí na internetu svůj nákup nakonec vůbec nedokončí.
Nákupní terapie a pocit kontroly
Představte si typickou situaci, kdy po hádce nebo nepříjemné poradě zamíříte do obchodu a odnesete si voňavou svíčku, sáček prémiové kávy nebo novou kosmetiku. Podle studie publikované v Journal of Consumer Psychologysmutek často pramení ze silného pocitu ztráty moci nad vlastní životní situací. A právě proto nám i samotná volba konkrétního produktu v regálu přináší tolik potřebný pocit osobní autonomie. Nakupování navíc intenzivně stimuluje naše smysly, a tím spolehlivě odvádí pozornost od primárního stresu.
Z radosti jen náplast na problémy
Občasné vyčištění si hlavy během procházky kolem oblíbeného nákupního centra je zcela legitimní způsob zdravé relaxace. Závažnější problém nastává až ve chvíli, kdy se utrácení stane pravidelnou strategií pro zvládání dlouhodobého stresu nebo hlubokého životního smutku. Z potěšení se pak totiž stane nutkavé chování.
Neustálý útěk před negativními emocemi přes platební kartu je totiž jasným signálem, že se z radosti stala toxická strategie.
Kompulzivní utrácení navíc původní psychickou úlevu velmi rychle nahradí silnými pocity viny, případně může vést i k finančním problémům. Pokud nakupování slouží výhradně k izolaci od nepříjemné reality, přestává automaticky plnit svou léčivou funkci. Lidé trpící tímto problémem pak nakupují i tehdy, když si danou věc vůbec nemohou dovolit, což jejich původní stres ještě prohloubí. Hranice mezi nevinnou odměnou a absolutní ztrátou kontroly přitom může být překvapivě tenká.
Jak oklamat mozek a ušetřit?
Pokud máte pocit, že za chvilkovou radost utrácíte příliš velkou část výplaty, můžete vyzkoušet jednoduchý trik, který sice vyžaduje jistou míru disciplíny, ale na druhé straně není nijak zvlášť striktní. Svou dávku dopaminu totiž získáte i tehdy, když platbu jednoduše odložíte a na vytouženou věc si začnete postupně spořit.
Radostné těšení se na budoucí odměnu vyvolává v lidském mozku trvalejší a stabilnější vzrušení než její okamžité a impulzivní pořízení. Vaše psychika si zvykne pracovat s dlouhodobou vizí, o radost nepřijdete, a navíc se zbavíte pocitu viny za neuvážené rozhazování peněz.
Pokud vás i přesto přepadne nutkavá potřeba si koupit nejnovější fén na vlasy, i když ten váš je plně funkční a nemáte ho ještě ani rok, položte si jednoduchou otázku: Kupuji si tuhle věc, protože ji potřebuji, jen pro čistou radost, nebo dokonce jen proto, abych rychle utekl před nějakou nepříjemnou emocí?
