Sušší než Sahara? Co s vaší pletí doopravdy dělá klimatizace v letadle
Klimatizace je v horkých letních měsících naším nejlepším přítelem. Ať už sedíme v kanceláři, v autě, nebo letíme na vysněnou dovolenou, příjemný chládek nám přináší okamžitou úlevu od venkovních veder. Pro naši pleť však tento prudký teplotní skok z rozpálené ulice představuje extrémní stres. Jak přesně umělý chlad ovlivňuje naši tvář a jak předcházet případnému poškození?
Klimatizace je vynález, který poslední dny zachraňoval nejednoho člověka od úplného kolapsu. Vlny veder jsou neúprosné a bez určitého ochlazování vyloženě nesnesitelné. Toto zařízení pro teplotní regulaci vzduchu má ale svá negativa. Jeho ekologická i ekonomická náročnost nás teď ovšem zajímat nebude. Podíváme se totiž blíže na to, co dělá s naším tělem a hlavně pletí.
Přidejte si nás na Googlu mezi oblíbené weby!
Teplotní šok
Když vstoupíte do místnosti chladnější o 15 stupňů, než je venkovní teplota, vaše pokožka zažije doslova šok. Podkožní cévy, které se v horku maximálně rozšířily, se prudce stáhnou. Tato obranná reakce, zvaná vazokonstrikce, zpomaluje mikrocirkulaci krve, což může u citlivějších jedinců vést k trvalému zarudnutí či popraskaným žilkám.
Jako na Sahaře
Dalším neviditelným nepřítelem je extrémní sucho. Vzduch v uzavřeném klimatizačním okruhu, se kterým se setkáváme hlavně na palubě letadla, doslova vysává z pleti vlhkost.
„Vzduch v letecké kabině má vlhkost běžně pod 20 % – tedy méně než na Sahaře, kde se pohybuje kolem 25 %. Kůže je tak vystavena zrychlené transepidermální ztrátě vody, kterou sám o sobě nevyrovná ani dostatečný pitný režim. Voda přirozeně putuje z hlubších vrstev kůže k povrchu, kde se odpařuje a v extrémně suchém uzavřeném klimatizačním okruhu tento proces nastává rychleji než se stačí obnovovat ochranná bariéra," vysvětluje MUDr. Kristína Kyselová dermatoveneroložka působící ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, která se v Be Elite Clinic věnuje také estetické medicíně.
Samospásné není ani šplíchání hektolitrů termální vody na plochu celého obličeje. „Termální voda ve spreji může pleť příjemně osvěžit a zklidnit, sama o sobě však nenahrazuje skutečnou hydrataci. V klimatizovaném prostoru s velmi nízkou vlhkostí se voda z povrchu pokožky rychle odpaří. Pokud ji necháme na obličeji zcela zaschnout a následně nepoužijeme žádný ochranný přípravek, pocit pnutí se může vrátit, nebo dokonce zvýraznit," dodává doktorka Kyselová.
Jak pleť připravit na klimatizované prostředí
Aby vaše pokožka zvládla bez úhony nejen pobyt v kanceláři, ale i cestování do vysněné destinace, zařaďte do své letní rutiny několik jednoduchých pravidel:
Vynechte těžký make-up: Pod vrstvou líčidel se v suchém prostředí letadla hromadí maz a odumřelé buňky, což zvýrazňuje vrásky. Make-up raději vynechte a nahraďte ho hydratačním krémem s SPF. Do kanceláře pak volte CC krémy, které dokážou vaši pleť sjednotit, ale zároveň o ní základně pečovat.
Uzamkněte vlhkost: MUDr. Kristína Kyselová doporučuje v pleti vlhkost hlavně uzamknout. K tomu je potřeba hydratační přípravek s obsahem glycerinu nebo kyseliny hyaluronové překrýt takzvanými okluzivy, mezi které patří například vazelína či bambucké máslo.
SOS péče na palubě: Přibalte si do příručního zavazadla hydratační plátýnkovou masku a výživný balzám na rty. Dbejte na to, aby proud klimatizace nikdy nesměřoval přímo do obličeje.
Profesionální prevence: Týden až dva před odletem zvažte profesionální hydrataci v podobě mezoterapie nebo skinboosterů, které kožní bariéru posílí do hloubky. „Naopak těsně před dovolenou nejsou vhodné agresivní peelingy, lasery ani jiné invazivní přístrojové zákroky, které mohou zvýšit citlivost pokožky na slunce," říká Mudr. Kyselová.
SOS péče po dovolené
Návrat z dovolené bývá pro kůži ještě o něco kritičtější, jelikož je vysušená nejen od moře a slunce, ale navíc ji ještě na několik hodin uvězníme cestou domů v klimatizovaném autě či letadle. Takto iritovaná pokožka může zareagovat i podrážděním ve formě pupínků nebo dermatitidy.
„Slunce, slaná nebo chlorovaná voda, vítr a vysoké teploty narušují přirozenou ochrannou bariéru pleti a zvyšují ztrátu vody. Když pak několik hodin trávíme v klimatizovaném autě nebo letadle, suchý vzduch dehydrataci ještě prohloubí. Pleť se může začít bránit zvýšenou tvorbou kožního mazu, který se společně se zbytky opalovacích přípravků, potem a nečistotami snadněji hromadí v pórech,“ vysvětluje dermatoveneroložka Kyselová.
Výsledkem mohou být pupínky, drobné záněty nebo nerovnoměrná struktura pleti. U citlivější pokožky se navíc může objevit zarudnutí, pálení, svědění nebo šupinatění. Nejde tedy jen o samotnou klimatizaci, ale o souhru oslabené kožní bariéry, dehydratace, stresu z cestování a změny prostředí. Jenže co s tím?
MUDr. Kristína Kyselová doporučuje po návratu objektivně zhodnotit aktuální stav pleti. Pokud je pouze dehydratovaná a napjatá, je vhodné jí dopřát intenzivní hydrataci, regenerační ošetření nebo skinboostery. Jestliže se ale objeví zarudnutí, pupínky či podráždění, je lepší s intenzivnějšími procedurami počkat, dokud se pokožka nezklidní.
Podrážděnou pleť je nejlepší nechat odpočinout od aktivních látek, jako jsou AHA/BHA kyseliny i retinol, vyhnout se parfemaci a dopřát jí pořádnou dávku zklidňujících látek, jako je panthenol či pupečník asijský.
Zdroj: autorský článek
