Nový podtyp deprese může mít až čtvrtina pacientů. Týká se cirkadiánní deprese i vás?
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Až pro čtvrtinu lidí žijících s depresí nemusí být hlavní příčinou potíží psychická úzkost, ale trvale rozladěné vnitřní biologické hodiny.
- Výzkumný tým identifikoval nový, takzvaný cirkadiánní podtyp deprese.
- U pacientů vyvolává stav nápadně připomínající nikdy nekončící pásmovou nemoc (jet lag).
Současné klinické směrnice přistupují k depresi převážně jako k jednotné poruše a většina dostupných léků je nastavena podle předpokladu, že její podstatou je úzkost. U značné části pacientů, zejména u mladých lidí s atypickým průběhem, tomu tak ale není, a běžná antidepresiva jim nemusí zabírat.
Psychiatr Ian Hickie se svým týmem upozorňuje, že ačkoli mohou různí pacienti vykazovat navenek podobné příznaky, jejich biologické příčiny bývají zcela odlišné. Jeho rozsáhlá studie z Univerzity v Sydney, publikovaná v British Journal of Psychiatry, identifikovala takzvaný cirkadiánní podtyp deprese.
Lidský organismus se řídí čtyřiadvacetihodinovým rytmem střídání dne a noci, na který reaguje především prostřednictvím světla. Tyto vnitřní hodiny neřídí pouze cyklus spánku a bdění, ale přímo ovlivňují také metabolismus, schopnost soustředění a celkovou náladu. Pokud se soukolí naruší, tělo se ocitne v permanentním rozporu s okolním světem, což vede k vyčerpání, přibírání na váze a změnám chování.
Že tento narušený mechanismus skutečně stojí u zrodu části poruch nálady, potvrdili australští odborníci a odbornice analýzou dat od více než 11 tisíc účastníků genetického výzkumu deprese.
Noční sovy s depresí
Pacienti spadající do cirkadiánního podtypu vykazují specifický soubor projevů. Zpravidla jde o chronické „noční sovy“, jejichž tělo přirozeně směřuje střed spánku do výrazně pozdějších hodin než u většiny populace. Mohou trpět také sociálním jet lagem, kdy se jejich spánkový režim v pracovních dnech liší o několik hodin od víkendů, protože jejich vnitřní nastavení neodpovídá běžnému fungování společnosti.
Tito lidé bývají po ránu extrémně unavení, mají tendenci spát nezvykle dlouho, jakmile jim to okolnosti dovolí, a jejich stav se výrazně zhoršuje v závislosti na ročním období a úbytku denního světla. (Více o sezónní afektivní poruše se dočtete v tomto článku.)
Výzkum zároveň ukázal, že cirkadiánní deprese mívá závažnější dopady. Onemocnění u pacientů propuká v dřívějším věku a více jej provázejí manické či psychotické stavy i sebevražedné myšlenky. Pacienti mívají vyšší genetické riziko pro neurovývojové poruchy, jako je ADHD, i sklony k zánětlivým a srdečně-cévním onemocněním. Běžná antidepresiva u nich zabírají méně spolehlivě a naopak častěji vyvolávají nepříjemné vedlejší účinky.
Co potřebujete vědět?
Studie pracuje se šesti charakteristikami, které společně identifikují cirkadiánní podtyp deprese. Účastník musel splňovat alespoň 3 ze 6 kritérií, aby byl do této skupiny zařazen.
- Sociální jet lag: Rozdíl mezi spánkovým režimem ve všední dny a o víkendech. Člověk například chodí spát a vstává výrazně později, když nemusí dodržovat pracovní či školní režim.
- Sezónnost: Změny nálady a depresivních příznaků v závislosti na ročním období, typicky jejich zhoršování v zimních měsících.
- Posunutý střed spánku (delayed sleep midpoint): Spánkový rytmus je posunutý do pozdějších hodin. Člověk například usíná i vstává později než většina populace.
- Večerní chronotyp: Přirozená tendence být aktivnější a výkonnější večer a v noci, zatímco ranní vstávání bývá obtížné.
- Ranní únava: Výrazná únava a nedostatek energie po probuzení, které mohou přetrvávat i po spánku.
- Hypersomnie: Nadměrná spavost, tedy potřeba spát déle než obvykle nebo výrazná ospalost během dne.
Právě přesnější odlišení této skupiny nyní otevírá cestu k účinnější léčbě. Spoluautor studie Jacob Crouse i hlavní autorka Emiliana Tonini zdůrazňují, že pacienti s tímto typem obtíží potřebují terapii zacílenou přímo na seřízení tělesných hodin.
Mohly by pomoci metody jako fototerapie (léčba jasným světlem) nebo řízené užívání melatoninu. Každému, komu standardní léčba deprese dlouhodobě nepřináší úlevu, vědci a vědkyně doporučují probrat s ošetřujícím lékařem možnost, zda za jeho potížemi nestojí právě narušený biologický rytmus.
Tento článek nenahrazuje odbornou pomoc. Pokud vás trápí myšleky na sebevraždu nebo procházíte psychickou krizí, nemusíte na ni být sami. Zavolejte na Linku první psychické pomoci 116 123, kde můžete probrat svou situaci s krizovým pracovníkem. Jestliže hrozí bezprostřední nebezpečí, volejte 155 (záchranná služba) nebo 112, případně vyhledejte nejbližší krizové centrum či psychiatrickou pohotovost. Důležité je nezůstávat sám a říct někomu blízkému, co se děje.
