Psychologika 34: Každý komunikujeme jinak, ale 5 jazyků lásky je jen pop-psychologický mýtus
Máte pocit, že abyste měli šťastný a naplněný vztah, stačí jen odhalit ten jeden správný „jazyk lásky“ vašeho partnera? Omyl. Ve skutečnosti nepotřebujeme jen jeden, ale rovnou všechny, a celý tento slavný koncept má k exaktní vědě asi tak blízko jako čtení z horoskopu. Naše vztahové potřeby totiž nefungují jako přepínač, který se zasekl v jedné z pěti poloh, ale spíš jako koktejl, který si mícháme podle toho, jaký máme zrovna den. Může nás to překvapovat, ale bez ohledu na to, co nám tvrdí populární testy, i ten největší milovník fyzického dotyku po těžkém dni v práci ocení spíš to, když za něj někdo vynese odpadkový koš.
Náš pohled na vztahy totiž už po desetiletí formuje kniha baptistického pastora Garyho Chapmana, který přišel s myšlenkou, že každý z nás mluví exkluzivně jen jedním jazykem – slovy ujištění, společným časem, dárky, skutky nebo fyzickým dotykem. Problém je v tom, že tento fenomén, kterého se prodalo neuvěřitelných dvacet milionů výtisků, nevznikl v psychologické laboratoři, ale v poradně v Severní Karolíně
v 80. letech na základě velmi malého a konzervativního vzorku.
Všechno, co považujeme za univerzální návod na lásku, má tak své základy
v dobových genderových stereotypech a myšlence, že pro záchranu manželství by člověk měl potlačit své emoce a prostě plnit partnerovu „nádrž lásky“.
Pokud si tedy myslíte, že muži přirozeně touží jen po sexu a vynesení koše, zatímco ženy jsou bytosti vyžadující drahé dárky a neustálé skládání komplimentů, budete zklamaní. Tento mýtus si pop-psychologie pěstuje s nesmírnou oblibou a dodnes ho zneužívají samozvaní self-help koučové i pouliční „lovci žen“.
Realita, podložená výzkumy na tisících respondentů, je ale taková, že páry, které mluví „stejným jazykem“, nejsou o nic šťastnější než ty ostatní. Jsme v tom všichni stejně – jsme emocionální bytosti, které prostě potřebují od partnera cítit zájem. Skutečným tajemstvím spokojených vztahů totiž nejsou škatulky, ale schopnost společně trávit čas a reagovat na drobné emocionální impulzy toho druhého.
Jak je možné, že pastor Chapman radil ženě zavřít oči a snášet sex s manželem, kterého nenávidí? Proč celých 69 % partnerských konfliktů nemá řešení a proč je to vlastně úplně v pořádku? A co přesně dělají páry, které se nerozvádějí jinak? Na všechny tyhle otázky odpoví tento díl podcastu Psychologika. Už teď na všech oblíbených podcastových platformách nebo ve videu výše.
Zdroj: autorský článek
