Smrt Hayden Panettiere jako symptom. Můžeme zachránit dětské hvězdy v době internetu?

Hayden Panettiere

Hayden Panettiere Zdroj: American Broadcasting Company (ABC)

Hayden Panettiere
Hayden Panettiere
3 Fotogalerie
Diskuze (0)

Herečka Hayden Panettiere pracovala prakticky od narození. Jako miminko hrála v reklamách a ve čtyřech letech ji obsadili do „nekonečného“ seriálu One Life to Live. Celosvětové slávy dosáhla už v křehkých 17 letech v televizním seriálu Hrdinové. Její náhlá smrt ve věku pouhých 36 let se bohužel nevymyká tragickým hollywoodským příběhům, jenže doba se kvůli technologiím mění k horšímu.

Hayden Panettiere, Daveigh Chase, River Phoenix, Aaron Carter, Dana Plato. Možná jsou vám povědomá jen některá z těchto jmen. A co Judy Garland, Michael Jackson nebo Heath Ledger? Žili sice v jiné době, měli jiné rodinné zázemí i pracovní podmínky, ale začali jako dětské hvězdy a zemřeli předčasně v důsledku závislostí. Raná sláva zdraví neprospívá.

„Nikdy jsem neměl dětství. Hrál jsem, když si jiné děti hrály,“ řekl River Phoenix, nicméně osud Hayden Panettiere má kromě bratra Jansena Panettiera (zemřel v roce 2023) blíže spíše k Judy Garland, legendární Dorothy z Čaroděje ze země Oz. Zásadní roli ztvárnila v 16 letech pod ohromným tlakem. Ambiciózní matka a studiový systém MGM, který měl s mladou hvězdou v podstatě otrockou smlouvu, zavinily její celoživotní závislost na drogách. Ráno povzbuzováky, k jídlu jen kafe, další pilulky a v noci se Judy samozřejmě neobešla bez prášků na spaní.

Možná si říkáte, že se od minulého století přece hodně změnilo, jenže Hayden Panettiere popsala, že první drogy dostala v 15 letech od člena svého vlastního týmu. A podobnost se dá najít i ve vztahu s matkou. Té Hayden jako malá nikdy nemohla říct ne. V pamětech This Is Me: A Reckoning vydaných v květnu 2026 Panettiere uvedla, že pokud svou matku Lesley zklamala neúspěšným konkurzem, byl to „osud horší než smrt“. Lesley se jako bývalá herečka nejspíše realizovala skrze ratolesti a Hayden zaregistrovala do herecké agentury už ve čtyřech měsících. Jenže vytoužený úspěch Hayden, která se v 11 letech stala živitelkou rodiny, dávala dceři nejspíš pořádně sežrat.

Když jí Hayden v 19 letech řekla „Už s tebou nechci pracovat, chci jen, abys byla moje máma“, Lesley prý odpověděla „Dlužíš mi za to“ a přerušila s ní kontakt. Za vše pak hovoří i Lesleyina reakce na dceřiny memoáry, kde Hayden popsala nejen jejich komplikovaný vztah, ale i deprese a sexuální nebo domácí násilí. Žádná empatie ani lítost, jen očerňování Hayden. Dokonce prý měla Lesley z dcery trauma, protože nezvládala svůj život. Tak určitě.

Rodiče za všechny peníze

Jak ve svém textu pro Guardian připomněl Jesse Hassenger, spousta lidí žije s depresemi, příšernými rodiči nebo si prošli zkušeností s domácím násilím, aniž by měli jako slavné hvězdy tolik zdrojů se s problémy vypořádat.

„Je však stejně jako v minulých případech zarážející, jak málo ochrany si tyto zdroje dokážou koupit – ať už kvůli tomu, že členové rodiny doslova berou peníze, aniž by přitom chránili své děti, nebo kvůli samotnému systému, který mnoho vyžaduje, ale nabízí jen málo pevných pravidel. Až na ta, která musí dodržovat mladí umělci, nikoli jejich různí pečovatelé či zneuživatelé.“

Jako jeden příklad takové nespravedlnosti uvádí, že firma Neutrogena zrušila dlouholetý kontrakt s Panettiere poté, co veřejně promluvila o své poporodní depresi. „Otevřenost ohledně vlastních problémů byla považována za porušení běžné ‚morální klauzule‘, která korporacím umožňuje diktovat veřejné chování celebrit, s nimiž spolupracují.“

Je to už 88 let, co začal platit takzvaný Cooganův zákon, zajišťující ochranu části výdělku dětských herců (aby je všechny nemohli utratit rodiče), povinnou školní docházku na natáčení a přísná omezení pracovní doby. I když mají dětští herci a herečky alespoň nějakou ochranu, je neuvěřitelné, že i v Hollywoodu, který v podstatě vymyslel pravidla regulace dětské práce v showbyznysu, máme vedle hvězd, co to „zvládly“, dodnes zástupy těch traumatizovaných.

Internet navíc rozmazal hranice mezi pravidly, rodinou, zaměstnavatelem a dítětem. Můžeme ignorovat, jak profesní tlak a dospívání před očima celého světa lidi ničí, když tomu přihlížíme dnes a denně pohodlně přímo na telefonech?

Z YouTube na OnlyFans

Již v předchozím textu jsem se věnovala fenoménu takzvaných kidfluencerů. Jedná se o lidi, kteří také od dětství makají a stávají se velkými hvězdami, jenže na sociálních sítích. A to je oblast, kde téměř žádné regulace neplatí. Pokud tedy nepovažujete za regulace snahy zakázat dětem na tyto sociální sítě přístup. Jenže přístup dětí na internet možná není zas takový problém, když tu největší škodu zvládají páchat jejich rodiče.

Někteří „obcházejí“ pravidla tím, že ve videích také vystupují, aby si mohli ponechávat výdělky z monetizace, jiní se s tím ani tolik nepárají. Jak ukazuje dokument Netflixu Špatný vliv: Odvrácená tvář kidfluencerů, zneužívání, stres a vykořisťování jsou s byznysem dětské práce pevně provázány.

Série se soustředí na youtubový kanál dnes již dospělé influencerky Piper Rockelle, respektive její matku Tiffany Smith, co Piper odmalička zjevně zneužívá. Piper vydělává od svých tří let, tehdy začala vyhrávat soutěže krásy, a od osmi pracovala na YouTube, kde nasbírala 12 milionů sledujících.

Inscenované schůzky, líbačky s dětskými kolegy nebo vyzývavé pózy ve spodním prádle na náhledových fotkách, při kterých každému normálnímu rodiči zatrne, byly pro Piper denním chlebem. Tiffany na sebe přitáhla nechtěnou pozornost dokumentaristů zejména proto, že do své produkce najímala další dětské herce a herečky, kteří od ní mohli na rozdíl od Piper utéct a veřejně si stěžovat.

Na konci loňského roku, krátce po dovršení 18 let, zahájila Piper online odpočítávání ke spuštění svého kanálu na OnlyFans a od té doby na platformě zveřejňuje obsah stylizovaný tak, aby působila co nejmladší. Podle svých slov si za prvních 24 hodin vydělala téměř 3 miliony dolarů, což ale není možné nijak ověřit. Historky o pohádkových výdělcích jsou nicméně dlouhodobě součástí obchodního modelu firmy, která tím láká k registraci zejména mladé ženy. Realita je taková, že průměrný tvůrce si po odečtení poplatků vydělá 131 dolarů měsíčně (asi 2700 korun).

Pohádkové výdělky nebo pohodlný život jsou zajisté velkou motivací i pro rodiče, co své děti dnes a denně hlásí do castingovek, tak jako před lety matka Hayden Panettiere. Většina z nich si samozřejmě nepřeje, aby jejich děti pracovaly na OnlyFans, ale v době, kdy si bez profilu na sociálních sítích v reklamě nebo u filmu neškrtnete, není těžké postupně posouvat hranice pracovní doby i ochoty, co ještě ze soukromí dětí nasdílíme.

Říká se, že peníze a sláva lidem stoupají do hlavy, a přitom se ukazuje hlavně na mladé hvězdy, které „to“ nezvládly. Jenže peníze a sláva mohou stoupnout do hlavy také jejich rodičům. Vzhledem k tomu, jak často se ukazuje, že není moudré věřit lidem, kteří se stávají manažery svých dětí a tlačí je do extrémního způsobu života, je nejspíš jediná možnost, jak děti ochránit, rodičům a opatrovníkům jakýkoli podíl na výdělcích z dětské práce zakázat úplně. Že by to bylo složité? Co takhle zásadně omezit dětskou práci na internetu? Všechny by nás mělo zajímat, zda děti mají v době moderních technologií právo na soukromí a na život, které jejich rodiče nemohou zpeněžit.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů