Jak chránit rodinný pocit bezpečí: Od pojištění nemovitosti až po čas strávený offline

Pocit bezpečí může zajistit také správné pojištění nebo péče o vztahy.

Pocit bezpečí může zajistit také správné pojištění nebo péče o vztahy. • Zdroj: Getty Images

Co ovlivňuje rodinný pocit bezpečí? Na to se ptala Brigita Zemen finanční ředitelky UNIQA Lucie Urválkové v aktuálním dílu podcastu Moje psychologie.
2 Fotogalerie
Dominika Stachurová
Moje Psychologie
Diskuze (0)

Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?

Preferujte nás

Pocit bezpečí doma už dávno nestojí jen na bezpečnostních zámcích. Výsledky velkého průzkumu rodin ukazují, že největší hrozbou pro naši stabilitu jsou podlomené zdraví, stres a život v digitálních bublinách. Finanční ředitelka finančního domu UNIQA Lucie Urválková vysvětluje, v čem přesně spočívají dnešní rizika a jak se z nich můžeme vymanit.

UNIQA  ve spolupráci s agenturou NMS oslovila tisíc respondentů jak v Česku, tak na Slovensku, aby zjistila, jak bezpečně se rodiny cítí. A nešlo přitom jen o klasický model „máma, táta a dvě děti“, ale také o takzvané patchworkové rodiny, bezdětné páry nebo domácnosti, ze kterých už děti odešly (tzv. empty nesters). Z průzkumu vzešlo průměrné skóre bezpečí 62 bodů ze 100. Co přesně za tímto číslem stojí?

Vztahy jako základ, zdraví jako jedna z hrozeb

Zjistilo se, že pocit bezpečí českých rodin podporuje především stabilní bydlení a kvalitní mezilidské vztahy – konkrétně třeba dobrý partnerský vztah nebo pohoda doma. Naopak tím, co psychickou pohodu a rodinnou stabilitu narušuje nejvíce, je práce a nedostatek času, každodenní povinnosti či zdravotní problémy.

Pokud dojde k fatální události, jako třeba těžká nemoc, úraz nebo poškození bydlení, rodinné vztahy si pod náporem stresu a vyčerpání mohou projít těžkou zkouškou. Podle Lucie Urválkové v takových chvílích může hrát zásadní roli správně nastavené pojištění – varuje však, že až 70 % českých rodinných domů je podpojištěných, což v případě pojistné události neumožní návrat do původního stavu a pokrytí celé výše škody.

Časový paradox a digitální propast

Řeč přišla také na problematiku sociálních sítí. Jejich zákaz pro děti mladší
15 let má výraznou podporu veřejnosti, souhlasilo by s ním 82 % Čechů. Podobně vysokou podporu má i zákaz používání mobilních telefonů ve školách, který by podpořilo 78 % lidí.

Možná i proto je mnohým cesta zákazů blízká: Sami rodiče si uvědomují, že svým dětem často nejdou v digitálních návycích příkladem. Více než polovina z nich (53 %) přiznává, že být vzorem v používání mobilních telefonů a sociálních sítí je pro ně obtížné. Technologie nám přitom často berou to nejcennější – společně strávený čas a skutečnou pozornost. I během rodinné večeře bývá často každý uzavřen ve své vlastní digitální bublině.

Jak poznat, že je vaše nemovitost podpojištěná a jak pojistku správně indexovat? Co může vyčerpaným pečujícím ženám nabídnout pojištění snížené soběstačnosti? A jak funguje takzvaný „konverzační ubrus“, který má rodiny znovu naučit spolu u stolu mluvit? To vše a mnohem více se dozvíte v novém dílu pořadu Moje psychologie s Lucií Urválkovou. 

Video placeholder
Co ovlivňuje rodinný pocit bezpečí? Na to se ptala Brigita Zemen finanční ředitelky UNIQA Lucie Urválkové v aktuálním dílu podcastu Moje psychologie. • Adam Blaha/CNC

Zdroj: autorský článek

Začít diskuzi

Články z jiných titulů